Pod názvem ALBIsoft se skrývá osoba Pavla Kopeckého a pod jeho stránkami se zase skrývá hned několik freewarových herních titulů ke stáhnutí. Vesměs jsou všechny naprogramované buďto v Delphi nebo v Turbo Pascalu a jak sám autor na svých stránkách uvádí, je možné se z jejich zdrojáků ledasčemu přiučit (pro úplnost uvádím, že uveřejněny jsou pouze zdrojové texty her v Turbo Pascalu). Titulem, na který se dneska soustředíme, bude arkáda 7th Heaven.
7th Heaven je klasická plošinovka v podobném duchu jako například Jazz Jackrabbit, i když postrádá jakýkoliv náznak příběhu. Se svým panáčkem postupujete úrovněmi stále kupředu a snažíte se plnit všechno, co po vás pokyny vyžadují. Většinou vyžadují projít od začátku až k exitu, vyhnout se přitom všem nástrahám a jako bonus posbírat co nejvíc 
stanovených předmětů. Úrovně jsou koncipovány v odlišných stylech a spolu s prostředím vždycky při přechodu do další úrovně změní své oblečení i váš panáček. Po úrovních jsou roztroušené checkpointy, které když projdete, uloží vaši pozici, abyste v případě pozdějšího neúspěchu nemuseli hru začínat od začátku. Nástrahy, o kterých jsem mluvila spočívají hlavně v potkávání nepřátelských bytostí - šneků, vzpřímených červů, žab a tak podobně, kteří se dají zlikvidovat tím, že na ně párkrát seshora dupnete. Zbytek nástrah tvoří propasti mezi jednotlivými plošinkami, které jsou buďto bezedné a tudíž smrtící nebo vás jen pošlou o pár poschodí nazpátek.
Jak bývá u tohoto druhu her zvykem, cestu skrze úrovně vám má zpestřovat sbírání nejrůznějších bonusů, na které se nezapomnělo ani v 7th Heaven. Můžete sbírat například kroužky a až jich budete mít dostatečné množství, vyměníte je za nový život. Kromě nich lze narazit i na doplňování energie nebo na celé shluky kroužků, kdy sebráním jednoho získáte celý ranec.
Jednotlivé levely jsou poměrně krátké, což si ale nevykládejte tak, že budou nejspíš i jednoduché. Nejsou, tedy aspoň podle mého nejlepšího vědomí a svědomí - i když se musím přiznat, že tomuto typu her (plošinovkám) se obvykle spíš vyhýbám - ne proto, že bych je považovala za nějak méněcenné, ale protože nemám trpělivost stále padat z úzkých plošinek a pak se zase škrabat zpátky nahoru. Plošinky v 7th Heaven patří rozhodně mezi ty úzké a při panáčkově setrvačnosti mi průchod několika úrovněmi hry dal opravdu zabrat. Taktéž skákání o patro (nebo pater několik) výš pomocí pružinových odpalovačů není zrovna mojí silnou stránkou - rovně nahoru by mi to šlo, ale do stran už je to horší :-). Každý ovšem není takové arkádové nemehlo jako já, takže pokud vy patříte spíš mezi ty, kteří se při běhání a skákání ve 2D báječně odreagují, můžete to zkusit se 7th Heaven.
