Byte of The Draculator 2 - Mechanický polibek upíra.

Postmoderní upíři nemusí vždy vypadat jako metrosexuální panenky.

byte_07

Víte jaký je další krok v modernizaci dnes tolik oblíbených upírů a jejich příběhů? Tak zprvu někdy před 120ti lety to byl obyčejný kníže Drákula, který stanovil a představil všechny ty věci, které si s motivem klasického upíra dokážeme představit. Sání krve, nedostatek kožního pigmentu, alergie na světlo, krucifixy a česnek apod. Dlouhou řadou více či méně děsivých upířích stvoření především v dobách kolem již tak dost děsivých padesátých let se před nedávnem v chápaní upírů stal jakými převrat. Z jinak děsivých krvežíznivých monster se stala skupina metrosexuálních dobývačů dívčích srdcí a peněženek, kteří si z klasických atributů odnesli pouze ono označení „upír“. Co se dá dělat, žijeme v bestiální době.

Víte ovšem, jak by v budoucnu mohla vypadat další generace upírů? Pokud se nedožijeme gay upírů a podobných odboček, může to být třeba kybernetický upír. Trochu nemrtvé stvoření a trochu robot. Že je to dost divná představa? A na slunci se třpytící zamilovaný teenager s účesem jako „patizón“ vám přijde jako představa úplně normální? Hlavní je, že tihle kybernetičtí upíři neztratili svůj humor.

Hlavní hrdina Byte of The Draculator desátník Merrick je takovým upírem. Pravděpodobně nechtěl, aby se z něj stal téměř Robocop, ale na výběr moc neměl. Teď je jen na hráči, zdali se mu podaří desátníka Merricka osvobodit od ne moc lichotivého osudu a provést jej skrze laboratoře, kde jej vězní.

Podle číslice za názvem dnes recenzované adventury lze s trochou jasné mysli vytušit, že se jedná již o druhý díl a tedy příběhové pokračování. Musím se ovšem přiznat, že ač jsem procházel internetové háje důkladně zprava doleva, na první díl jsem nenarazil, což je přinejmenším zvláštní. Není ale důvod se nějak hrozit, příběh není ani trochu komplikovaný, aby byl problém si udělat obrázek, o co vlastně jde. V pravdě je to vlastně úplně jedno. BoTD2 je poměrně příjemně hratelnou klasickou adventurou, která ničím zvlášť výjimečným nepřekvapí, ale zdaleka ani neurazí.

Co ji naopak v mých očích posouvá daleko nad průměr ostatních adventur je skutečnost, že hra je dabovaná. Bohové mě vyslyšeli, někdo si dal tu práci a namluvil rozhovory! To je důvod, proč dostává Draculator 2 natolik vysoké hodnocení, přestože se jedná skutečně o krystalicky průměrnou hru. Už jen díky dabingu doporučuji hru zahrát, protože ačkoliv zní velmi amatérsky, je manou z nebes, která pomáhá udržet pozornost hráče natolik, aby si hru skutečně užil.