Will You Ever Return? ukazuje peklo na vlastní kůži

Přestože hra Will You Ever Return? není pro každého, je zábavná již jen svou bizarností. Vypadá totiž jako trhané plastelínové peklo z levného animovaného filmu.

Prohlídka pekla v podání titulu Will You Ever Return? je zábavná a hodně psychopatická jízda. Hra, které není nic svaté, však rozhodně není pro každého. Plastelínové animace a všudypřítomné pekelné výjevy jsou jen malou kapkou v moři šílenství, které je mohutně podpořeno hudbou, za jejíž výběr by se nemusel stydět ani Charles Manson. Dostála by totiž jeho jménu.

Hra by se dala nejlépe vystihnout slovem "šílenství". Ostatně co jiného čekat, když hlavní hrdina propadl peklu? V Očistci, kam byl za své nevysvětlené hříchy uvržen, mu dělá průvodce básník Vergilius. Cesta zpět na svět, odkud byl nečekaně vyhnán jednou dobře mířenou kulkou, je zcela nemožná. Jako živý člověk se už nikdy nevrátí. Naštěstí je ve světě živých zrovna Halloween, a tak se může na tuto jednu noc vrátit jako neklidný duch.

Peklo ve zdejším podání je skutečně něco, co se často nevidí. Podivné trhané animace skutečně působí, jako by se zde zasekl čas. Plahočící se postavy nevzhledných tvarů bloumají po pláních v zármutku a věčném zatracení. Všude je slyšet nářek, skřeky, pláč a i šílený smích těchto bludných duší. Mezi tím vším pak poletují malí neposední ďáblíci a do skoku jim hraje výběr hudby, který mi na krátkou chvíli připomněl chladnou atmosféru z Planescape: Torment.

V jedné místnosti pak vládce této části pekla Belzebub mistrně trsá do rytmu pekelného diska, zatímco v místnosti druhé se ve slizu radostně koupe Harrison Ford, který jako jediný člověk má tu moc přecházet mezi světem živých a peklem. V tu chvíli se hudba mění na výběr experimentálních undergroundových hitů ze 60. let, pozadí zaplňují výjevy z obrazů Hieronyma Bosche a míra šílenství razantně narůstá.

Trošku zmatený hráč tak objevuje "krásy" posmrtného života hříšníků a snaží se najít cestu alespoň na krátký okamžik zpět. To mu umožní pět lebek, které se snaží v této podsvětní říši hráč získat od pekelných postav, které je za splnění toho či onoho úkolu povětšinou rády vydají. Výborná a neopakovatelná nálada Očistce drží zábavu po celou dobu na slušné úrovni a nakonec se ukazuje, že ani obyvatelé tohoto místa, ani samotné Peklo není nakonec tak hrozné místo k pěkné dlouhé dovolené. Pro nás hráče rozhodně. Jediná věc, která by mohla být projevem zla, je tak nakonec jen slabá herní délka.