Gentrification Tycoon je o braní chudým a dávání bohatým

V Gentrification Tycoon se chováte jako pravý a nemorální kapitalista. Nejprve koupíte dům za pakatel, vystěhujete nájemníky, dům zrekonstruujete a vylepšíte a nakonec prodáte někomu za mnohem vyšší sumu. Zkrátka trošku atypické pojetí sociální politiky.

Vaším úkolem je naprosto se nestarat o sociální situaci obyvatel, ale jen ždímat a ždímat, dokud mají peníze, a pak ať jdou jinam. Neetická politika zde hraje prim. Kupujete budovy, stavíte zařízení k rekreaci a zábavě, nacházíte nájemníky do luxusních domů a během toho se snažíte, abyste se nakonec bez peněz neocitli vy sami.

Znáte, jak funguje třeba takové Sim City. Obyvatelstvo je rozděleno do mnoha vrstev, každá chce něco jiného a vy se snažíte zavděčit všem. V této hře se ničeho takového nedočkáte. Vaší cílovou skupinou jsou pouze ti nejbohatší. Gentrifikace je označení pro situaci, kdy bohatí investoři skupují za bezvýznamné částky byty a domy v chudších čtvrtích a přeměňují je na luxusní nemovitosti. Samozřejmě tím dochází k úbytku obyvatel s nižším příjmem, protože na bydlení v takové čtvrti už nemají a musí jít jinam. Sláva kapitalismu.

Začínáte se dvěma miliony v kapse a místo útěku do Mexika se rozhodnete investovat. Můžete koupit nějaký již existující dům, nebo si postavit vlastní. Těch obytných jsou tři typy. Činžák, rodinná vila a panství. Ten poslední je nejdražší, ale nemůžete si rovnou koupit to nejlepší a čekat, že vyděláte peníze, protože existuje peněžní strop, za který si ani ti nejbohatší nemohou dovolit jít.

Řekněme, že jako první koupíte nějaký ten obytný dům. Ze seznamu zájemců (těch je omezené množství) vyberete nájemníka a hotovo. Jenže. Každý nájemník chce něco jiného a tak je třeba dům vylepšovat. Ten chce krb, ten zase bazén a tenhle dokonce zahradu. Vylepšování je extrémně drahé, ale zvyšuje se tím luxus nemovitosti. Každý nájemce požaduje určitou míru luxusu a pod ni nejde.

Stejně tak chtějí mít kolem sebe školy, muzea a bary a někteří dokonce i několikrát. Stavíte tak vedle sebe dvě školy, protože majitelka právní firmy je ochotná zaplatit osm tisíc dolarů měsíčně za luxusní bydlení se spoustou studentů kolem. Bůh ví proč. Některé požadavky jsou otřesné. Největším problémem Gentrification Tycoon je však fakt, že není možné postavit někomu dům „na zakázku“.

Tím myslím vybrat ze seznamu nájemníků toho, co vám zajistí nejlepší profit, a vytvořit podle jeho požadavků bydlení. Nejde to, protože se seznam každý měsíc úplně změní a měsíc ve hře znamená deset vteřin v reálu. Vybudujete haciendu speciálně pro pana X, ale pan X už o bydlení dávno ztratil zájem. To je k vzteku.

Gentrification Tycoon je zajímavá hra, která vám ovšem kvůli určitým limitům nedává mnoho prostoru pro manévrování na trhu s bydlením. Nejlepší je nakonec stejně nakoupit hordu zablešených paneláků a ubytovat v nich lidi s nízkými příjmy, protože tak se vám na kontě každý měsíc vždy objeví alespoň nějaká částka navíc. Investice do luxusu je totiž ve zdejším podání vysoce riziková.

Zde je možné stáhnout verze pro alternativní operační systémy.