Agent Trinity: Episode 0 – ve skrytu dvou barev

"Opakujte centrálo! Mám pouze dojít do vedlejší místnosti a sebrat nějaký předmět? Proč na takový úkol posíláte mě? Špičkového tajného agenta!"

Agent Trinity

 V AGS enginu se dá udělat spousta zajímavých věcí. Ačkoliv je tento systém určen prvotně pro vývoj adventur, už se objevila spousta projektů, které ukázaly, jak pružný AGS engine ve skutečnosti je. Jedním z takových projektů je i Agent Trinity. Kam až moje paměť sahá, žádnou stealth hru jsem na AGS ještě nehrál. Všechno je ale jednou poprvé, no ne?

Asi bych měl uvést na pravou míru onen termín „stealth hra“. Jde jednoduše o hru, ve které není vaším úkolem postřílet nepřátele stojící vám v cestě, ale vyhnout se jim a nanejvýš jednoho po druhém potichoučku sprovodit ze světa, či je omráčit. Kdo hrál hry jako Thief, Deus Ex, Splinter Cell, Metal Gear Solid nebo jim podobné tituly, musí mu být jasno.

Takže Agent Trinity je jedna taková stealth hra. Samozřejmě, na poměry AGS enginu je nějaký ten třetí rozměr poměrně hodně velký oříšek a tak je Agent Trinity pouze ve dvou rozměrech a navíc pouze ve dvou barvách. Černobílá, dosti retro grafická stránka věci je sice na jednu stranu pouze výtvarná devíza, ale na stranu druhou je tak hra jaksi jednoduchá, čistá a přehledná.

Nebudu se tady zaobírat příběhem hry, neboť ten je vpravdě celkem jednoduchý a hlavně bych i jakoukoliv zmínkou z děje prozradil příliš mnoho. Jak je to možné? No, protože hru Agent Trinity Episode 0 dohrajete asi za dvě minuty, takže k žádným velkým dějovým zvratům nemá šanci dojít. Ano, ano, dvě minuty. Vše se odehrává v pouhých třech obrazovkách, či chcete-li místnostech, přičemž nejvíce času strávíte v té první, kdy vám hra textově sděluje instrukce. Je to velmi, velmi smutné.

Agent Trinity je velmi zajímavým počinem, na AGS poměry nevídaným. Alespoň ne často. Ovládání klávesnicí a interakce s prostředím pomocí myši by mohlo poskytnou mnohem hlubší zážitek, než jen pouhou kratilinkou ukázku. Třebaže ono slovo „episode“ za hlavním názvem hry slibuje další díly, nemůžu přijít na to, proč si někdo s takhle krátkou ochutnávkou dával tu práci. Co, ochutnávkou! Jen smítkem, které je pryč dřív, než ho stihnete zaregistrovat. Doufám, že další díly budou poněkud hlubší. Zahrál bych si je rád.