Nabídka zbraní vaší helikoptéry je relativně malá, omezíte se na vylepšující se primární zbraň (kulomet -> žlutý paprskomet -> modrý paprskomet atd.) a několik Shiftem odpalovaných raket, jenž jsem kvůli rozverné Funkci Jedním prstem vlastně používal dost střídmě. Kromě nich čas od času narazíte na bonusovou zbraň, jako třeba atomovku nebo kazetovou bombu, které jsem si ale odpaloval spíše pro radost z dalšího velkého výbuchu. Vaše základní zbraně se o většinu nepřátel dovedou postarat poměrně s přehledem.
Jak je v shoot 'em upech zvykem, váš postup se budou marně snažit zastavit jak vlny letadel a vrtulníků ve vzduchu, tak konvoje tank a jeepů na zemi. Dojde i na maniakální protiletecké MLRS a samozřejmě i na pevný flak a SAM věže. K dispozici je deset postupně se odemykajících vrtulníků. Kromě množství útočníků vás mohou zaskočit také hořící ropné věže (či co), přes které není radno si krátit cestu. Celkově je ve hře prý kolem sto druhů nepřátelských jednotek. Nepočítal jsem je.
Jednotky můžete na druhotnou ocel proměnit na nějakých dvaceti graficky odlišných mapách (recenzent je díky trojnásobnému pádu hry po Jednom prstu v polovině). A s mapami souvisí rozhodně největší devíza hry, grafická podoba. Jak už je u her od Free Game Picku zvykem, čeká na vás nádherné a plynulé 3D prostředí přecpané monstrvýbuchy, plameny, kouřem. Obrazovka se otřásá, salva střídá salvu a mě při pohledu na to všechno potutelně cuká koutek. Co na tom, že v té diskotéce ztrácíte pojem o nepřátelské palbě a uhýbání je čistě teoretickou záležitostí – hlavně, že to vypadá cool. Zvláště když do toho hraje docela fajn heroický soundtrack. Provedení je zkrátka profesionální, což je to poměrně logické, když Air Shark mají na svědomí lidé vyvíjející budgety.
Na tomto místě bych asi měl probrat zápory hry. Pominu-li ten základní, že někdo může mít problém s bezduchostí soubojů a střelbou Shiftem... tak už mě nic dalšího nenapadá. Devítkové hodnocení si hra získala serepetičkami, jako třeba možností jít do záchrany světa kooperativně ve dvou. Ah, nakonec, jedna chyba by se našla. Může to být nějaká moje úchylka, ale vadilo mi, že po mém genocidovém průletu nepřátelským územím nezůstala země o něco spálenější – vaše střely ignorují civilní domečky, ploty a podobně.
V porovnání s třeba Crimson Road je hratelnost Air Sharku o dost variabilnější. Více strojů, hezčí krajinka, ucházející bonusy, sem tam nějaký cool boss. Jasně, že je to pořád bezduchý shmup, takových jsme všichni hráli milióny. Ale kdy jindy je příhodnější doba zahrát si něco bezmozkového, než během svátku depresí a sebevražd?