Jakmile hru spustíte, budete si moci vybrat, zda chcete hrát v angličtině, nebo v češtině. Z další nabídky si pak můžete hru spustit, v případě, že ji máte v nějaké její části již uloženu, tak si ji nahrát, přečíst si od autora něco o žhavých tipech, nebo nakonec se ještě něco dovědět o autorovi. Pokud se rozhodnete pro novou hru, spustí se animace, kterou sice můžete zhlédnout, ale protože ve skutečnosti nemá s vlastní hrou nic společného, můžete ji klidně přeskočit. Ocitnete se tak tedy v roli agentky Křečkové a pokud ihned navštívíte svého šéfa, dozvíte se od něj, že v nedaleké galerii byl odcizen vzácný obraz a vyšetřit, kdo má tento zločin na svědomí, musíte právě vy.
Zajděte tedy do vedlejší kanceláře, kde se od kolegů dozvíte, kde se agentura nachází. Radím vám hned dopředu, na svém putování se především vyptávejte, dovíte se tak nejen mnoho zajímavostí a získáte tolik potřebné informace, ale objeví se i mapa a na ní další možnost přesunout se na nové místo, na jehož umístění jste se právě ptali. Velmi důležité je také každou lokaci si řádně prohlédnout, neboť můžete velmi snadno přehlédnout některé velmi nepatrné předměty, jako na příklad utržený výfuk od auta, odpadlé zpětné zrcátko, jejichž sebrání je nezbytnou podmínkou pro úspěšné pokračování ve hře. Tyto předměty pak ve svém inventáři vzájemně kombinujte, některá použití jsou překvapivá, zkoušejte proto vše se vším.
Jistě oceníte tu skutečnost, že hru si můžete na kterémkoliv místě uložit a také si ji po ukončení hry z tohoto místa spustit, k dispozici máte dostatek ukládacích míst. Zvláště neobvyklé je, že si můžete navolit ovládání LucasArts, nebo Sierra, to které je pro vás vyhovující. Abyste se dostali k možnostem nastavení, je nutné najet kurzorem myši nahoru na obraz hrací plochy, upozorňuji, že nikoliv na horní okraj obrazovky. Objeví se tak všechny možnosti nastavení, včetně zapnutí si tak zvaného situačního smíchu, který se může stát skutečně až návykovou záležitostí, ale po chvilce hraní může také vyvolat nevraživost, zkrátka může začít lézt pěkně na nervy.
V levé části vespod hracího pole máte možnost využívat pět základních úkonů a to Lupa, Vezmi, Použij, Mluv a Pohni. Hned vedle nich je na začátku téměř prázdný inventář, který se ovšem bude brzy zaplňovat nalezenými předměty. 
Pokud tedy chcete některý předmět použít, na příklad nůžky na papír, je nutno klikat na tlačítka v následujícím pořadí: Použij, nůžky, papír. Vpravo potom máte další tři tlačítka, sloužící k uložení hry, zpětnému nahrání, nebo k zahájení nové hry. Hra je i ozvučena, avšak pouze doprovodnou hudbou, která se může brzy omrzet. Zvukové efekty jsou už mnohem lepší, berte však na vědomí, že veškeré monology i dialogy jsou vedeny jen v textovém provedení.
Toto vše, jakož i samotné grafické provedení hry je poplatné skutečnosti, že autor hry měl k dispozici pouze omezené množství velikosti pro rozsah hry. Také, jak sám přiznává, celá hra včetně přehrávače byla vyrobena na zastaralém, ba přímo archaickém P150 a Windows 95, ale nakonec úspěšně testována i pro Windows 98, takže byste neměli mít s hraním žádné problémy, neměla jsem je ani já. Domnívám se, že přes uvedené nedostatky hra rozhodně za stáhnutí stojí.
