Alien Agency – intergalaktická agentura
Našim pravidelným čtenářům asi nebude hra Alien Agency tak úplně neznámá. Zhruba před necelým půl rokem jsme jí tu na Plných Hrách věnovali nějaký ten prostor a seznámili jsme vás s ní pomocí obsáhlého preview. Doba notně pokročila a hra byla zdárně dokončena. Co všechno nám nabídne a nakolik splnila naše očekávání?
Jelikož se hra účastní letošní Becher Game, jejichž výsledků se dočkáme již tento týden, zcela logicky do jejího příběhu musí být tento nápoj nějakým způsobem zakomponován. A aby taky ne! Sice působí na první pohled poněkud křečovitě, ale svůj účel plní a navíc ve hře nehraje podstatnou roli. Janu Becherovi, který dlouho do noci pracoval, jakýsi mesiáš pod dveře doručil dopis, v němž byl návod na to, jak učinit jeho nápoj ještě chutnějším. Prý stačí najít několik diamantů a vytvořit z nich kruh, jímž bude Becherův nápoj protékat. A jelikož nám Jan Becher mnoho odvahy nepobral, na hledání si najal agenturu. Ale ne jen tak ledajakou – mimozemskou – Alien Agency.
Ve hře ovládáte mimozemšťana, jehož úkolem je v každém z osmi levelů najít jeden diamant. Pokud byste chtěli hru žánrově zařadit, přesné označení by pravděpodobně bylo 3D akční plošinovka, i když o slůvku „akční“ by se dalo přít. Hned vám to vysvětlím. Váš emzáček sice disponuje jednou laserovou zbraní, ale tak se dostane ve hře ke slovu opravdu hodně sporadicky. Každý level, který je složen převážně z pevných nebo pohybujících se plošinek, je okupován velkým množstvím nepřátel. Ti mnoho inteligence nepobrali a po troše tréninku se dá vypozorovat jejich chování, tudíž se jim budete raději elegantně vyhýbat nebo je přeskakovat, protože jejich zabití je jednak časově zdlouhavé a také vám nic nepřinese, takže proč se s nimi vůbec zabývat? Z toho důvodu se náplň každičkého levelu smrskne pouze na přeskákání z místa A na místo B, vyhnutí se nepřátelům po cestě a sebrání diamantu na konci. Nezdá se vám to trochu málo? Zpočátku je to ještě zábavné, hlavně díky atraktivitě a nevšednosti prostředí, ale postupem času začne váš zájem o hru poněkud uvadat.
Trochu v rozpacích jsem pak byl z toho, jak dlouho trvá načtení jednotlivých levelů. Na testovací sestavě Athlon 950 Mhz, 384 MB RAM, GeForce 2 MX se hra načítala dlouhé minuty, které se dají využít třeba k přestávce na kávu ;-). Dobře, možná trochu přeháním, ale nejednou jsem měl pocit, že jde o celou věčnost. A to podotýkám, že tuto proceduru je nutno podstoupit při loadingu každého levelu! A vezmu-li v potaz fakt, že některé z levelů lze dohrát za dobu nižší, než trvalo jejich načtení, o něčem to vypovídá. Vskutku podivné...
Na závěr ještě několik zmínek k technickému zpracování. O (ne)optimalizovanosti hry jsem se zmínil o odstavec výše, nyní ke grafice a zvukům. Na vašeho hrdinu nazíráte z pohledu třetí osoby á la Tomb Raider. Grafická stránka ve mně celkově zanechala víceméně pozitivní dojmy, snad jen občas jsem narazil na nějakou podivnou texturu. Zvuky byly také povedené, jen hudba mi tu chyběla. Nebýt hloupých chyb a podivně dlouhé délky načítání levelů, mohla to být vskutku zajímavá hra. Za současného stavu ji lze označit „pouze“ za průměrnou.
The Last of Humans představuje: Nejhlasitější zombie v historii
Nemrtví v této akci jsou asi tak rychlí, jako zabržděný parní válec. Ale to této „hororové“ hře...
Smrt v REZ PLS není pro dvě kouzelnická nemehla překážkou
V této velice pěkné, ale technicky nedokonalé plošinovce vám nepomůže ukládání pozice, ale síla...
Crypt Worlds jsou ukázkou designérského génia a šílenství
Dohrání málokteré hry ve vás zanechá takovou duševní a mentální prázdnotu. A málokterá hra je tak...
King‘s Comfort, aneb, co dělá Norman Bates během dlouhých nocí
Zdánlivě liduprázdný motel je skvělé dějiště tradiční „vyvražďovačky“. Tohohle maniaka není tak...
Kdy dát dětem první kapesné a kolik?
Kdy je vhodný čas dávat dětem kapesné a v jaké výši? To jsou otázky, které řeší snad každý rodič. Univerzální odpověď však neexistuje. Je ale...