Co byste dělali v kůži hlavního hrdiny této adventury vy? Představte si situaci, že jste jediný dlouhodobý technik starající se o funkčnost a neustálou připravenost vesmírné stanice, mající za úkol včasné varování pozemské obrany na blížící se nepřátelská plavidla. To k úkolům oné stanice, kterou řídí umělá inteligence "Anna". Vy jako technik nemáte vlastně na práci nic jiného, než zkontrolovat, zda-li všechno běží tak jak má. Nevím, jak vy, ale mě pocit neustálé odloučenosti a hlavně vědomí, že jako varovná stanice, se tahle hromada plechu nachází logicky nejdál od Země, jak je to pro člověka vůbec možné, nepřidává k pocitům radosti. No a zničehožnic se na radaru objeví varování o blížící se nepřátelské flotile načež veškeré systémy "Anny" zkolabují. V tu chvíli bych asi proklínal všechny vesmírné inženýry, které napadlo vsadit úspěšnost celé planetární obrany do rukou jednoho neschopného technika a jeho malé stanice. Možná že náš hlavní hrdina Hero, si to chvíli říkal taky.
Anna je počin studia Xiigames ze soutěže "One Room One Week", her, jejichž omezením měl být herní děj odehrávající v jedné jediné místnosti. A to je to oč tu běží. Při prvním spuštění doporučuji v hlavním menu dát možnost nezkráceného úvodu do hry. Sice autoři upozorňují, že má asi 15 minut, ale tak horké to rozhodně není a kdo vládne ostrým anglickým jazykem, užije si rozhovor technika Hera s Annou o determinaci vesmíru a predestinaci lidského chování v plné kráse. Kdo už teď neví, o čem mluvím - račte začít "googlovat", když už nic. Trošku úvodu do fatalistické filosofie je ovšem rázem vystřídáno právě hlášením o nepřátelské flotile, načež se pesimisticky smýšlející Anna odporoučí vlivem nepřátelského viru. S takovou drobností jako je hackerský útok nejspíš inženýři nepočítali.
Nu což, máte celou jednu místnost rozdělenou do zvláštního "pseudo 3D" prostředí ( to uvádějí autoři na webu, ale nejsem jistý jestli by to spíš nemělo být posuzováno jako 2D), abyste zabránili katastrofě. Po chvíli, když zjistíte, jak vlastně systémy stanice fungují ve stavu nouze, to již není nic těžkého dobrat se k vítěznému konci. Herní dobu může neblaze či naopak blahodárně ovlivnit vaše mozková kapacita a nebo schopnost zaobírat se logickými hádankami, ovšem herní dobu přes 10-20 minut i s intrem :) asi výrazně neprodloužíte a to dělá z Anny spíše než adventuru "logický rychlík". To však ani tak nevadí, neboť těch pár miniher se zvláštně zpracovanou grafikou a pro mě zajímavé rozhovory (trošku z mého oboru), které ucelují jinak příběhově nijak zvlášť zajímavý konec těch pár minut herního času dobře vyplňují.
