Jak se dá vyčíst z předchozího textu, v Arc Aether Anomalies se ujímáte kormidla nanosondy vpravené do lidského těla a vašim cílem je vlastně jen střelba po škodlivých sporách po určitý omezený čas. Dalo by se o hře mluvit jako o arena survivolu. Sama o sobě je tedy hra i přes určitá trivia velmi jednoduchá, nicméně koulervoucí technické zpracování je hlavní důvod, proč jsem z ní tolik nadšený. Arc Aether Anomalies nese všechny známky profesionality, však také její tvůrce, J. Kyle Pittman, byl nějaký čas zaměstnaný v Gearboxu.
Grafika mi ihned vyrazila dech. Prostředí je zpracované naprosto dokonale. Je plně trojrozměrné, přítomnost tekutiny dodává stylový filtr, třešničkou na dortu jsou různě se měnící svícení a odstíny. Atmosféra jako řemen! Zároveň je AAA do určité míry revoluční, protože pokud vím, je to první hra inspirovaná efekty ze seriálu House M.D.! Hráčům ale možná více napoví název stařičké klasiky Descent. Na rozdíl od prehistorické lítačky nemáte v AAA k dispozici více levelů. Ten jediný level je limitovaný časem. Škoda, v tak fajn grafice by mohlo být příjemné prozkoumávat i jiné částí těla, a na konci se utkat třeba s ultimátním tumorem...
Jediným nepřítelem jsou zmíněné spory, útočící na tělo ve žluté a červené variaci. Ačkoliv narážejí i do vaší lodě, ve hře zcela chybí indikátor životů, náraz vám tak na okamžik pouze efektně rozostří obraz a na sekundu přijdete o zbraně. Čili hrajete až do chvíle, kdy vám dojdou životy. Za zlikvidované spory se čas samozřejmě o kousek přidá; jinou možností jak si přidat cenné sekundy je sbírat červené krvinky, které vypadnou z každé usmažené spory.
Ačkoliv tedy Arc Aether Anomalies je samozřejmě opět pouze jednohubka, brilantní grafika a netradiční akce ji katapultují mezi tituly, které stojí za to vyzkoušet. Musíme si přece nějak zkrátit čekání na funkční nanotechnologii...
