Punkáči – brutální Mario po česku

Punkáči - tak zní název prvotiny Wishes Teamu. Jedná se o poněkud brutálnější klon klasiky Super Mario, který hráče postaví do role sympatického zelenovlasého panáčka, který i přes svůj vzhled nemá s rybníkem Brčálníkem pranic společného…

Pravověrných arkád není nikdy dost – i když pravidelní čtenáři Plných her by mohli namítnout, že se v jejich obrovském počtu ostatní žánry trochu ztrácejí. Je to způsobeno jejich nenáročností na vývoj a vcelku obstojným výsledkem co do hratelnosti po jeho dokončení, což je kombinace, která láká obrovské množství začínajících freeware vývojářů. Mezi ně patří i tým Wishes Interactive, dřívější Power Team Brno, který nedávno dokončil titul s názvem Punkáči, který je i přes svůj název prakticky jen variací na klasického Maria, což ale nemusí být rozhodně na škodu.

V hlavní roli této mariovské variace je sympatický mladík s dlouhým zeleným hárem a koženou bundou skrývající buď nabušené břišní svalstvo, nebo pořádný pivní pupek (druhá možnost je pravděpodobnější, ale proč být pesimisty, že?). Umí se pohybovat doleva a doprava po obrazovce viděné klasicky plošinovkovsky dvojrozměrným pohledem z boku, skákat a pomocí mezerníku pokládat již dříve sebrané miny. Jeho cílem není nic jiného, než opustit prostory úrovně v místě s všeříkajícím nápisem Exit, k této metě však nevede cesta růžovým sadem, ale spletitým bludištěm plošinek obydlených nepřáteli a nástrahami.

Úrovní je v Punkáčích hned několik, liší se svým grafickým vzhledem a také nepřáteli, kteří se v nich vyskytují. Ze začátku zaskočí hlavního hrdinu podivní typové v šedivých bomberech, později se objeví kupříkladu policisté – a samozřejmostí je bohatá squadra závěrečných bossů, na jejichž likvidaci je potřeba vynaložit trochu větší úsilí, než je tomu u záporňáků obyčejných. Těm stačí pouze jednou skočit na hlavu, či do cesty chytře nastražit minu (pozor ale – na vlastní miny se lze nepříjemně snadno nachytat a nepřátelé jsou rychlí), u bossů je potřeba min více, či skoků na specifická místa jejich anatomie.

Za každého zlikvidovaného nepřítele získá hráč body, ty se přípisují i za sběr peněžních bonusů přímo v úrovni. Vyčerpá-li pak příděl životů (které ubývají pravidelně ve chvíli, kdy si hloupě naběhne do zloducha či na vlastní minu), body se sečtou a zapíší do tabulky High score. Systém prostý, ale motivačně stále bezchybný.

Hratelnost Punkáčů má jen dvě chyby, které si zaslouží zmínit. První je nerozlišování miny jako bonusu, který lze sebrat a později položit, a miny již položené. To způsobuje hloupé nabíhání do vlastních pastí a proklínání nechuti autorů k tvorbě jednoho hloupého spritu navíc. Druhým problémem hratelnosti jsou pak mírné technické problémy, které občas způsobují zrychlení a zpomalení scrollingu a pohybu nepřítel, což je někdy rušivé a nepříjemné.

Grafické zpracování je asi hlavním a nejzásadnějším nedostatkem hry. Sprity jsou víceméně z různých zdrojů vykradené a vlastní tvorba autorů za moc nestojí, animací je minimum a problémy se scrollingem už byly zmíněny. Hudba je taktéž ne úplně legálním způsobem získána – mírně upravený song Smoke on the Water od Deep Purple asi pozná leckdo, byť třeba ne podle jména, ale zvuk je to známý skutečně notoricky.

Ve výsledku se tak Punkáči řadí k průměru až podprůměru freeware arkád, jako příjemné krátkodobé zpestření pracovního dne je lze ale s klidem doporučit.