Marvoj - variabilní bludišťovka

Marvoj je až překvapivě úspěšný titul z BonusWeb Game Competition. Zločinec na útěku si v něm projde v pacmanovsko-bludišťovém stylu řadu různorodých úrovní a pokusí se uniknout strážcům zákona...

Marvoj je jedním z mnoha soutěžních příspěvků, jež byly hodnoceny v rámci prvního ročníku BonusWeb Game Competition, který byl kompletně vyroben za pomoci nizozemského zjednodušujícího nástroje Game Maker. Je to na něm vidět nejen z hlediska typického systému nahrávání a tvaru některých menu ve hře, ale i co se týče grafiky, neboť ve hře byly použity leckteré předdefinované sprity a 2D obrázky ze stránek s volně šířitelnými úseky grafiky, které už nalezly využití v řadě her předchozích.

Nicméně nejprve k samotnému hernímu systému. Marvoj od mladého autora Martina Koumara není ničím jiným, než pravověrnou bludišťovkou. Na celé dění se hráči dívají z ptačí perspektivy. K vidění jsou jednotlivé levely rozkládající se na prostoru jedné obrazovky monitoru. Jimi prochází postavička hlavního hrdiny, který ovšem není zdaleka typickým kladným charakterem pro hlavní roli počítačového eposu o záchraně světa. Jedná se totiž o uprchlého zločince, jemuž hráči pomáhají na útěku a cestě za svobodou. Cílem je vždy projít až na konec levelu a přitom se vyhnout kontaktu se všemi policisty a zmutovanými zrůdami (jejich původ není nijak vysvětlen). Přitom je ještě třeba sbírat cigarety, protože hlavní postava je na přísunu nikotinu závislá, a tak nezbývá, než čas od času ukojit její vášeň.

Princip je to velmi prostý – a po pravdě řečeno, hlavní premisa budí trochu rozpaky. To hlavní postava nemá žádné kladné vlastnosti? Je to opravdu jen závislák na cigaretách, který utíká před spravedlností? Ani audiovizuální zpracování není zdaleka úchvatné – příjemný fakt, že se s jednotlivými levely mění prostředí, je nahrazen jeho celkovou nízkou kvalitou. Na druhou stranu, ozvučení je docela kvalitní.

Vyjádření porotců:

Tomáš Krajča (40%): Technické provedení je jen podprůměrné a hra samotná není nijak zvlášť originální ani hratelná. Navíc celkový smysl je dosti kontroverzní…

Dan Viktorin (75%): 40/50 za hratelnost, 20/30 za grafiku, 15/20 za ozvučení -> celkově 75/100 možných.

Michal Polesný (45%): Jednoduchá plošinovka z dílny (zřejmě) bratrů Koumarových sice působí dojmem nepovedeného nedodělku, kupodivu ale do jistě míry vcelku pobaví.

Alena Varkočková (44%)
-primitivní koncept
-jednoduché zpracování

David Sillmen (75%): tato variace na Pacmana není špatná, ba právě naopak – může se pyšnit slušnou promyšleností. Není to sice kdovíco, ale dokáže pobavit.

Petr Poláček (80%):
Plus - zábavné, zvuky, slušný design úrovní, intro, možnost uložení pozice
Minus – slabší grafika, hudba

Zdeněk Polách (65%): Logická hra ve stylu PacMana, bohužel autorům se nepodařilo úplně dobře aplikovat matematiku a hra je hodně o náhodě, protože v některých chvílích nejde přes překážky projít žádným způsobem. Člověk navíc nepochopí, co všechno má sbírat (kuličky jo, ale hořící cigaretu jednou vezmete a druhá vás zabije – navíc cigarety ve hrách mi nepřijdou jako dvakrát chytrý předmět). A ten pravopis v popisovém souboru…