Avert Fate – grafická jednohubka

Po dlouhém mostě klenoucím se nad rozsáhlou roklí utíká těžce ozbrojený mariňák. Nad hlavou mu hlučně přelétne masivní vznášedlo. Krátce na to se na obou stranách mostu zmaterializují emzáci. Začíná první a předposlední souboj této krátké, ale vypulírované FPS.

Avert Fate 3

Tento týden se mi shodou náhod na seznamu sešly her hned dvě hry z prvního pohledu. Na druhou stranu, ono avizovat Avert Fate jako hru je trochu nefér - ve skutečnosti se jedná o technologie demo indie verze enginu Unity 2.0, které během několika měsíců spíchli pánové Schumacher a Johnson. Jinými slovy – Avert Fate obsahuje sotva deset minut hraní na jediné mapě. Beyond the Red Line nicméně dokázala, že to nemusí nutně vadit, takže jak je na tom Avert Fate?

Okamžitě po skoku do hry vás zřejmě omráčí grafické zpracování. Nenechte se zmást okolními obrázky branými v nižším rozlišení. Zvláště v porovnání s Gruntem nabízí Unity 2.0 skutečně působivé scenérie, byť v demu je celá mapa poněkud do šedivého odstínu. Zdaleka nejhezčí je zřejmě vstup na náměstí. Engine například správně přesvětlí exteriér, pokud do něho vcházíte z interiéru. Zkrátka graficky je Avert Fate na vysoké úrovni. Ale co zbytek „hry“?

K dispozici máte pouhé dvě zbraně, pozemský samopal a emzáckou pušku, byť každá z nich má tři odlišné módy – rychlopalbu, granátomet a sniperování. Proti vám se postaví pár tuctů  slabých emzáků seskakujících ze vznášedel, ve finále si musíte podat nebezpečného třípatrového robota, který ale klame tělem a k jeho rozmontování rozhodně není třeba nějaké zvláštní strategie.

V čem je další háček? Pominu-li délku, která ještě nemusí nutně znamenat pro hru zápor, pak je tu určitý problém s neobratností ovládání a především v atraktivnosti gameplaye. Na hráče nečeká nic překvapivého, nedostanete do ruky atomovku ani gravity-gun, nedočkáte se epického souboje s tisícem nepřátel ani naskriptovaných scének za oknem. Podobně sofistikované indie hry mají oproti jednoduchým retro freewarovkám tu nevýhodu, že je člověk mnohem více srovnává s komerčními FPS – a bohužel tedy musím konstatovat, že nedávno jako freeware uvolněné FPS jsou rozhodně větší potěšení.

Ačkoliv je to pouze technologické demo, autoři podle mě mohli překvapit něčím zajímavějším – jinak totiž hráči nezbývá než namísto obdivování hratelnosti obdivovat pouze  pěkné obrázky. Což ale můžeme dělat i v muzeu umění nebo na peer show, a v obou případech to bude mnohem zábavnější než Avert Fate.

Na rozdíl od kultovního Beyond the Red Line, u které se také pralo famózní zpracování s jepičí trvanlivostí, nemůžu Avert Fate doporučit každému bez rozdílu. Je to zajímavost pro indie vývojáře a grafiky, ale sváteční i náročnější hráče zabaví mnohem více a na mnohem déle kdejaká flashovka nebo, budou-li mít chuť na indie FPS, třeba retrovitý 8-bit Killer.

In-game video: