Do pozice hlavního hrdiny je postavena malá modrá kulička a ti bystřejší již jistě pochopili že to co nemá nohy se prostě nemůže ovládat stejně jako chrabří dvojnozí hrdinové jaké známe z řady hopsaček. Takový balónek se totiž neustále pohybuje kupředu a jednou jej rozpohybujete a už ho nezastavíte až do chvíle, kdy dorazíte do exitu. V praxi to tedy vypadá tak že pendlujete mezi plošinkami do té doby, než se vám podaří správně provést skok, který není vždy až tak jednoduchý. Čas od času k němu totiž budete muset použít některý z okolních kostiček, která vám pomůže. I tak se ale nevyhnete momentům, kdy se budete muset stále vracet ke stejnému místu a pokoušet se skok lépe načasovat – a právě to jsou momenty kdy budete nezastavitelnost balónku proklínat nejvíce. Pochválit je třeba autory i za snahu začlenit do hry co nejvíce příběhový prvek, který se čas od času odehrává prostřednictvím možná až příliš zdlouhavých rozhovorů – jejich kvalita ovšem není nejhorší.
Jedním z největších pozitiv u Ballz jsou asi malé hvězdičky, které budete sbírat po levelu. V každém se jich nachází určitý počet, přičemž některé z nich jsou opravdu důsledně schované, což znesnadňuje jejich dohledání. Věnovat svůj čas jejich objevování je ale jedině správný krok vzhledem k faktu, že k otevírání nových levelů tyto zlatavé předměty potřebujete. Ze začátku bude úplně stačit když v pokoji, kde je jich třeba šest najdete dvě a posune vás to dále. Postupem času ale nároky rostou a tak se budete muset chtě-nechtě vracet k již uzavřených levelů a procházet je znovu a nakonec stejně všechny hvězdičky posbírat. Jako výhledově nejlepší strategie se mi tedy časem osvědčilo právě odcházení z levelu až ve chvíli, kdy jsem našla vše, co jsem potřebovala.
Celkově je Ballz ač se to z obrázků nemusí zdát opravdu povedené dílko, které zaujme všechny milovníky arkád. Svou lehce odlišenou hratelností totiž nabízí neotřelý a rozhodně zajímavý zážitek, byť v trochu repetitivních lokacích.