Battle Arena – velmi jednoduchá aréna

Pokud si chcete zahrát opravdu jednoduchou bojovou hru pro dva hráče, Battle Arena je tu pro vás. Možná se ale tvůrce až příliš řídil heslem „Jednoduchost nadevše“ a trochu to přehnal. Zatímco u některých her lze napsat co chybí, u této je štěstí najít něco co hra obsahuje.

Při prvním pohledu na Battle Arenu si asi každý pomyslí, s pomocí kterého pochybného nástroje na jednoduchou tvorbu her byla vytvořena. Není těžké to zjistit. Klik & Play za to může. Ale nemyslím že jen to. I autor odvedl mizernou práci když vypustil takový prototyp do světa. Že nevěříte? Jednoduchá grafika a hratelnost která vás uspí. To jsou asi tak základní rysy této, lze-li to tak vůbec nazvat, hry.

Nemile vás překvapí už instalace. Nejen že vám znepříjemňuje život tím, že nenabízí možnost procházet složky a cestu tak musíte zadat ručně, ale dokonce se po dokončení všech operací tak nějak odmítá ukončit. Potom máte dvě možnosti. Buď se budete dívat na minimalizované okno a budete čekat až (a jestli) se uráčí něco udělat, nebo prostě použijete magickou kombinaci kláves ctrl+alt+del. Ničemu to neublíží. Instalací sice končí problémy, zábava však zdaleka nezačíná. Tedy pokud nevyznáváte zvrhlou formu humoru spočívající v sebetrýznění nudou. Pokud byste očekávali nějaké intro, byli byste zklamáni. Co je horší, že stejný osud vás nemine pokud se budete těšit na jakékoli nastavení. Ne, to tato hra nepodporuje. Štěstí že vás uvítá aspoň úvodní obrazovka, byť nevalné kvality. Na první pohled si říkáte, že si někdo hrál s Malováním a zkoušel, jaké možnosti nabízí „kopírovat, vložit“. Na druhý pohled vám dojde, že to asi bude obrázek ze hry. Kéž by byl. O takové rozmanitosti si můžete nechat zdát. Jediná volba kterou menu (optimisticky to tak nazvěme) nabízí je stisk klávesy „g“ pro zahájení nové hry.

Spustíte-li novou hru, čeká na vás místnost podobná svou strohostí velké vystěhované márnici. Čtyři stěny a podlaha z betonových cihel. Vy a váš soupeř stojíte v protilehlých rozích a jakmile opadne prvotní úžas a přestanete přemýšlet nad tím, co měl asi znamenat ten nepovedený výbuch na začátku, můžete začít bojovat. Toliko teorie. V praxi začnete pobíhat dokolečka, sem tam vystřelíte (a netrefíte) a budete čekat, až se objeví nějaká použitelná zbraň. To znamená naváděná raketa (kterou se trefíte), nebo atomová bomba (kterou se do pohybujícího se cíle trefíte velmi těžko, a proto miřte do bedny). Atomová bomba je také asi jediná zbraň, se kterou můžete někoho zabít. Všechny zbraně ubírají relativně málo zdraví, ale atomovka udělá díru do podlahy. Pád do ní znamená okamžitou smrt. Jediné co hra obsahuje nad rámec minima jsou explozivní bedny a sudy s kyselinou, které se náhodně objevují a znepříjemňují vám život.

A verdikt? Přihlédneme-li k uvedeným skutečnostem, grafika mizerná, hra nudná, jen pro dna hráče, a ozvučení chudé, je jednoznačný. Tato hra je příliš jednoduchá a zahrát by si jí měl každý, aby byl potom vděčný za každý hratelný kousek.