Typická tahová strategie, tak by se dala charakterizovat hra Battle Lords. Pokud vás však slovo Lords svádí k středověku, musím vás zklamat. Příběh hry se odehrává v blízké budoucnosti (nebo paralelní současnosti, podle toho, jak si to vysvětlíte) a ve vašem zbrojním arzenálu budou figurovat jak jednotky letecké, tak pěšáci či lodě a ponorky. Hru nám, jako ostatně téměř s železnou pravidelností, přináší němečtí tvůrci.
Na začátku si zvolíte stranu (tzn. národ), za kterou budete bojovat, a současně si také vyberete počet a druh nepřátel. Za dobu svého hraní jsem nepřišel na žádný rozdíl mezi jednotlivými národy, ale ono je to v podstatě jedno, protože na nějakou variabilitu jednotek se tu přiliž nehraje. Ovšem jestliže se prokoušete všemi úvodními nastaveními, můžete se plně oddat víru dění.
Ovládání hry je zprvu poměrně složité, což je způsobeno také tím, že vám Battle Lords nabízí až neuvěřitelně obrovské množství voleb. Každém kolo (jak jsem řekl, Battle Lords (BL) jsou tahovou strategií) probíhá tak, že prostřídáte všechny své jednotky a budovy tím způsobem, že jim zadáte, jak se mají v onom kole chovat (jednotky), nebo co mají vyrábět (budovy). Malou nevýhodou BL je právě to, že nemůžete určovat pořadí v jakém budete vaše jednotky vybírat a zadávat jim úkoly. Příkazů určených ovládání jednotek je skutečně velké množství. Jednak je to útok a pohyb u všech jednotek ve hře a jednak máte k dispozici ještě specifické příkazy pro jednotlivé druhy jednotek - letadla například umí přistávat, či dotankovávat benzín, pěchota obsazovat domy, 
transportní letadla nakládat a vykládat jiné pozemní jednotky atd. Co vás může skutečně velice zmást a na co si tvůrci měli dát pozor je situace, kdy jednotce přikážete pohyb na větší vzdálenost, než kterou je schopná v daném kole urazit. V tom případě je totiž ona jednotka v dalším kole přeskočena, čímž pádem jí nemůžete udělovat další příkazy, a pokračuje v zadaném pohybu.
Pokud jde o stavby, jsou v podstatě trojího druhu - letiště, továrny a přístavy. Na letišti můžete stavět letadla, to znamená bombardéry, stíhače, transportní letadla, helikoptéry a další "okřídlené" stroje. Přístavy jsou určeny k výrobě lodí a ponorek. Opět zde máte velké množství jednotek jako transportní lodě, křižníky, torpédoborce atd. a také již zmíněné ponorky. Poslední továrny jsou takříkajíc na všechno ostatní; vyrábí se v nich zejména pozemní pojízdné jednotky jako tanky nebo pokladače min, ale také se v nich trénuje pěchota, která jako jediná může obsazovat budovy.
Hra probíhá tím způsobem, že si vyrobíte jednotky a posléze je vyšlete mimo vaše území (zde je pojmenování vaše území v podstatě irelevantní, jelikož vám patřící prostor není nijak striktně vymezen). Všechny bojové stroje mohou válčit pouze mezi sebou a to je navíc ještě omezeno počtem nábojů, kterými mohou útočit proti jednotlivým druhům jednotek (vodní, letecké, podvodní, suchozemské). Pěchotou posléze po zničení všech nepřátelských strojů můžete obsazovat neutrální nebo cizí budovy, což vám dává možnost stavby dalších a dalších jednotek. Je také na místě poznamenat, že obsazením budovy onu pěší jednotku ztrácíte, což v praxi znamená, že chcete-li obsadit tři budovy, musíte si vycvičit trojí pěchotu.
Úžasný je na BL počet druhů jednotek, jež můžete postupem času vyrobit. Na to, že instalace hry zabírá pouhých asi 1,3megabytu, je to úctyhodný výkon. Jednotlivé budovy se navíc liší typem jednotek, které mohou produkovat, takže vaše letiště může například vyrábět bombardéry, zatímco si nepřítel na svém letišti připravuje proti vám helikoptéry. I to přispívá k mírnému, i když příjemnému, zvýšení hratelnosti.
Jedinou pokulhávající stránkou BL je grafika, kterou se tvůrci příliž v reklamních materiálech ohánět nemohou. Pravdou je, a už to zmiňuji po několikáté, že v turn based strategiích není grafika tím zásadním kritériem při hodnocení hry, takže se to vlastně nedá brát jako významné mínus. Navíc díky nenáročnosti grafického zpracování BL rozjedete i na stařičkých dosluhujících 386kách a 486kách a to navíc naprosto bez problému a plynule (testovali jsme). Možná si při hraní BL i s nostalgií zavzpomínáte na skvělé tahové strategie, jež byly fenoménem před zhruba čtyřmi lety.
Celkově vzato mě Battle Lords příjemně překvapili. Svou velikostí se řadí mezi ty úplně nejdrobnější hry a svými možnostmi naopak mezi ty nejsložitější. Systém ovládání je poměrně pohodlný a na své si tedy přijdou jak zkušení stratégové, tak nováčci, jejichž počítač ještě žádná hra podobného typu nezasáhla. Pokud tedy máte chuť chvíli si pro změnu potrápit mozečky u kvalitní tahové strategie, kterou rozjedete pomalu i na procesoru vaši pračky, stáhněte si Battle Lords.
