Fotbal je pro někoho národním sportem číslo jedna, pro někoho až číslo dvě. Pro mě osobně je až “dvojkou”, ale to možná jen proto, že jsem ho nikdy neměl možnost hrát (ani hokej ne), či proto, že se mi zdá o něco málo dynamičtější a tím pádem i nudnější. Averzi vůči němu ale v žádném případě nepociťuji. Pravidelně se zajímám o výsledky českých zástupců v Lize mistrů, mezistátních utkání, a důležitých šampionátů. O českou ligu se nezajímám, není ani proč, a navíc v pátek odpoledne, kdy televize ligu vysílá, se přece dá dělat tolik různých věcí....V případě počítačových her je ale vše naprosto jinak.
Fotbal si můžete zahrát v podstatě na čemkoliv, od digitálních her sovětského typu (tenkrát se ovšem nerozhodovalo góly, ale započítávaly se vám body po desítkách, a byl to spíše simulátor brankáře (někde ho mám ještě zahrabaný doma), po Game Boye, kde byla obsažena nepřekonatelná možnost hry dvou konzolí po kabelu, (rádi jej s kamarádem proháníme dodnes) až po legendární FIFu (ročník si sem dejte jaký chcete), za celou dobu existence této série se mi v ní nepodařilo vstřelit branku (opravdu si nedělám legraci). I přesto ji miluji nadevše, ale sportovním hrám se raději vyhýbám obloukem, vědom si neúspěchu a posměchu.
Jako obvykle hodlám využít svého (doufám) recenzentského umu, a řejíždím očima na webu obrázky z právě vyšlých kousků, ale co to mé oči nevidí, jeden vypadá přesně jako zmiňovaný fotbálek na Game Boy, samozřejmě v barvě a mnohem hezčí. Myslím, že o dalším mnou recenzovaném kousku je rozhodnuto...mrkneme ještě na velikost..hmm, pouze necelých 600 kb, proč si to nestáhnout, že? Skoro mám nutkání zavolat zmíněnému kamarádovi, cože za pamětnickou věcičku jsem to zase, já, šikula našel, on bude mít radost. No, radši ještě počkám, abych se neunáhlil. Download se chýlí ke konci, tak uvidíme.
Jistě vám připadá velice divné, proč se už celé tři odstavce zabývám jindy stručnou a jindy žádnou historií, nebojte se, už jdu konečně na věc, nejdřív se ale musím k něčemu přiznat, šeredně jsem se spletl v typu hry, (mamíííí, potřebuju silnější brýle), tento výtvor má s fotbalem pramálo společného. Toho týpka, co na té stránce dělal screenshoty, bych rád dostal do svých pařátků. Nu, recenzi titulu už jsem slíbil. tak se s tím musím poprat. Zapomínám na to, že to měl být fotbal, protože disponuje pouze stejnojmeným tématem. Už jsem se s tím smířil, tak se mohu s klidným svědomím pustit do práce.
Bayernjagd je totiž klasickým vzorem Moorhuhn - klonu, čímž mě totálně vyvedl z míry, jedno je naprosto jasné už z názvu, autor musí mít “moc rád” nejnejmenovaný známý fotbalový klub. Vzal si na ně fotbalový míč, a trefuje se s nimi do jejich obličejů. No, vlastně ne on, ale my, velevážení hráči. Fotbalovým míčem se strefovat do parádně zkreslených obličejů.
Na tuto jedinou činnost máte pouhopouhých dvacet sekund, což je na tuto arkádičku velice omezující. Hrajete, hrajete, a náhle je tu tabulka s High score a vy jste požádáni o první zápis. Velká rychlovka... a nuda, všechny zápisy jsou v tuto chvíli jen v mé režii. Takovou blbost už jsem dlouho nehrál..tak jak to, že už u ní dřepím 15 minut??
Asi to bude zvukovými efekty. Auuch..auchh..fakt výborné. Ha ha ha... Grafiku tvoří jen fotbalový míč, hráči a karikatura fotbalového hřiště, jež bych já údajný disgrafik určitě nakreslil lépe.
No dobře, berme to tak, že je hra parodií, a mámeč to celkem v suchu. V době psaní této recenze je u mě bratranec Jakub, který okamžitě prohlásil: " Tahle hra je vo ničem.” a já nemůžu udělat nic jiného, než mu dát za pravdu..i když jako vtípek se to mimořádně povedlo, ale čeká ho rychlá odinstalace... záleží na vás.
