Série adventur Ben Jordan čítala doposud tři díly (BJ1: Případ smradlavé opice, BJ2: Případ ztracené galony s pokladem a BJ3: Případ čarodějnic ze Smailholmu). Všechny byly víceméně kvalitní a nyní se tato již celkem početná rodinka rozrostla o dalšího člena, jímž je právě dílko s poněkud krkolomným názvem Ben Jordan Paranormal Investigator – Case 4 – The Horror of Numer 50. Nu, přejděme ale k příběhu, který zde bezpochyby hraje nejdůležitější roli: vyšetřovatel paranormálních jevů Ben Jordan se právě vrátil ze svého minulého případu. Sotva stačil prohodit pár slov se svým starým známým, který pracuje u Scotlandyardu, tak dostal další nabídku k uplatnění svých schopností. Starý pán Miggs totiž žije v domě s číslem popisným 50, ve kterém se dějí opravdu podivné věci. Traduje se cosi o přízraku, který v 19.století zabil jednoho námořníka a druhého dohnal do sanatoria pro duševně choré. Po příchodu do onoho strašidelného sídla se Ben 
dozvídá, že není zdaleka jediným lovcem duchů, kterého si Miggs najal. Poznává tak záhadného a málomluvného Němce, mladou studentku Alici, vymítače Simona a Tilly, která dokáže mluvit s mrtvými.
Celá hra je tvořená v programu Adventure game studio, takže tu máme klasické ovládání myší, sbírání a používání předmětů, vybírání dialogů… Ale přece tu je pár osvěžujících novinek. Tou první je možnost zeptat se postav buď na informace, které nějak souvisí s příběhem, nebo na ty, které slouží jen k doplnění atmosféry. Autoři nelenili a přidali do hry i jakési skóre. Pokud totiž úspěšně dokončíte nějakou akci, dostanete určitý počet bodů a ty se na konci vyhodnotí. Celkem jich můžete nasbírat až 107. Ben Jordan 4 se řadí mezi delší adventury, ale během hraní se rozhodně nebudete ani chvíli nudit. Příběh plyne vcelku svižným tempem a nechybí ani staré dobré duchařské specialitky jako krvavé nápisy, 
záhadné pokoje, vyvolávání mrtvých nebo náhlá změna vody na krev. Ben také ve čtvrtém dílu dostal mobilní telefon a vězte, že ho budete využívat dost často.
I přes všechny klady se však i objevilo pár nepříjemných chyb, ale většinou se nejedná o nic drastického. Tou největší vadou na kráse je asi malé rozlišení, ale i na to jsem si u adventu z AGS zvyknul. Mobilní telefon má taky svoje mouchy. Třeba nemáte skoro žádný čas na namačkání telefonního čísla. Stačí se na chvilku zadrhnout a hned vám naskočí hláška, že toto číslo neexistuje. Někdo by mohl namítnout, že 4 postavy jsou málo, ale je tomu právě naopak. Díky tak malému počtu postav zbývá prostor na vykreslení jejich osobnosti a navíc to hře dává šťávu a příchuť tajemna. Rozhodně lepší, než kdyby po strašidelném domě pochodovalo padesát dalších panáků. Nebudu to už prodlužovat, prostě neotálejte a vydejte se za záhadou domu číslo 50.
- sobota 20. srpna 2005
