Estetika raných animovaných filmů má něco do sebe i dnes. Bendy And The Ink Machine vám předvede, že sépiová a vybledlá barva nemusí evokovat jenom veselé vzpomínky na počátky animace a nostalgii. V těchhle filmových ateliérech jde o holý život!
Bendy And The Ink Machine je kombinace adventury a logické hry z pohledu vlastních očí. Je potřeba podotknout, že hodně starých a zaprášených očí. Animátorské studio a ateliéry kolem vás jsou laděné do sépiově zažloutlé barvy jako ty nejstarší filmové kotouče z počátku dvacátého století.
Postavička Bendyho, který má zcela zjevně evokovat Mickey Mouse, je všudypřítomná. Je na kreslířských prknech, vyřezaná z kartónu, tancuje na potrhaných plátnech. Kvůli němu tady ale nejste. Přišli jste se podívat na své staré pracoviště a vyřídit si to s bývalým nadřízeným. Jenže, není tady živé duše.
Úkolem je nejprve zprovoznit starý stroj na inkoust. Ten je zřejmě srdcem celého místa, ve kterém kromě roztomilých kreseb narazíte také na několik děsivých podivností. Hra exceluje v originálním zpracování. Trochu však pokulhává v náplni a hratelnosti.
Stroj totiž aktivujete tak, že posbíráte všech šest předmětů, jakýchsi artefaktů, které se válejí na různých místech tohoto zapomenutého místa. Jenže, ty jsou poměrně dobře schované a navíc dokonale splývají s prostředím. Malou figurku Bendyho sedící na židli ještě s trochou vůle najdete. Montážní klíč pod stolem ale není skoro vidět.
Nic nenasvědčuje tomu, které předměty jsou ty „sebratelné“ a které jsou jen okrasou prostředí. Logický aspekt hry se tak scvrkává na hloupé bloudění po chodbách ateliéru a hledání jehel v kupkách sena. A to, bohužel, není zrovna nejzábavnější náplň.
Navíc je to náplň více než poloviny této epizody, která končí náhle a trochu zbytečně oslím můstkem. Pokud máte jestřábí oči a nic vám neunikne, můžete hru dohrát za čtyři minuty. Velice pravděpodobně ale budete artefakty hledat jako smyslů zbavení a délka se může v závislosti na tom protáhnout do doby, než Bendyho naštvaně vypnete.
