Považujete se za cholerika, při hraní her snadno ztrácíte nervy a nakonec končíte bezhlavým třískáním myší, klávesnicí nebo snad Gamepadem? To byste se měli Blob’s Adventure nejspíše vyhnout obloukem. Moment, který navádí k podobnému chování se zde totiž vyskytuje takřka na každém kroku a to by vaše periferní zařízení jednoduše nemuselo přežít.
Blob’s Adventure nás totiž převtělí do hlavního hrdiny, který je smrtelný ale zároveň nesmrtelný. Co tato dvě popírající se slůvka vlastně znamenají? Ono smrtelné znamená, že blob při naražení do jakékoliv pasti stejně jako běžný smrtelník na místě padá k zemi
v krvavé louži. Na druhou stranu stačí stisknout libovolné tlačítko a on opět ožije a to je na rozdíl od jiných arkád možno provést kolikrát se vám zlíbí.
A že těch příležitosti k smrti bude neskutečně mnoho. Jednotlivé obrazovky jsou většinou samostatnými herními oblastmi, z nichž se posuneme dále vždy po dosažení pravého konce (to již v pozdějších fázích tak docela neplatí). Než se tam ale probojujete, potká vás nespočetné množství nástrah a pastí. Těmi jsou většinou ostré předměty, které se spouští určitou akcí v některé části herní obrazovky. Kupříkladu stačí vlézt na žebřík a shora se okamžitě spustí ostrý bodák, který vás ze žebříku smete a zabije. Poprvé se nejspíše nachytat necháte, poté, ale vlezete na žebřík, zkušeně odskočíte bokem a necháte past pěkně sklapnout a vy přežijete a můžete pokračovat. Spravedlnost je asi taková, že poté, co vylezete na 
vrchol žebříku, smete se na vás katastrofa další, ale to je už život. Takto všechny postupně poznáte a v následujících průchodech obrazovkou se již budete jen snažit jim předcházet a i tak se to většinou na první pokus nepovede. Jeden level se vám tedy může podařit pokořit klidně až na desátý pokus a nebude to nic výjimečného. Některé pasti jsou až úsměvné, jako kdy vás třeba po pěti pastech v posledním kroku propíchne bodec náhle vystřený ze země – nástrahy zkrátka předvídat nelze. Jejich motiv je různorodý a nápaditý, za což patří autorům pochvala.
Blob’s Adventure je tak trochu šíleným projektem, jehož zpracování zůstalo kdesi na pomezí nadprůměru. Prostředí se mění, hratelnost je ale místy až iritující, na druhou stranu bude nutné zapojit při vymýšlení oklik i hlavu, což je nutné hodnotit kladně.
