S hrami, které nějakým způsobem pozměňují klasické a zaběhnuté herní principy nemám nijak špatné zkušenosti, ba právě naopak. A to je případ i logické arkády Blobbit, jež si půjčuje základní myšlenku ze známé logické hry. I ta se odehrávala na přesně rozděleném čvercovém poli o 7x7 malých políčcích černé a bílé barvy. Barevné černo-bílé rozdělení ale v tomto případě nehraje prakticky žádnou roli. Na jednotlivá políčka budete pokládat svoje bublinky slizu či něčím naplněných balónků.
Přirovnání k balónkům je docela přesné, vzhledem k tomu, že i ten při určitém přeplnění jednou praskne a přesně to se stane i zde. Vy a váš protivník se budete střídat v pokládání koleček, každý své barvy. Cílem je ovládnout maximální část herní plochy. V podobné hře toho docílíte obkládáním protivníkových kamenů svými, což je přebarvuje. Zde na to jdete jinak, vzhledem
k tomu, že položením červeného nebo modrého kolečka to nekončí. Existuje totiž několik různých velikostí a ta základní je jedna z nejmenších a teprve po dvojnásobném zvětšení ji dotáhnete do finální podoby, která vybouchne a rozšíří se po všech sousedních čtverečcích - a právě takto se budete posunovat směrem k vítězství.
Ze začátku je to docela nezajímavé a to se změní v momentě, kdy bude obrazovka alespoň z poloviny plná. To je totiž pěkná džungle, která vyžaduje opravdu dobrou taktiku. Na ploše totiž budou kuličky různých velikostí a s trochou štěstí lze jedním krokem změnit barvu poloviny balónků na obrazovce na svoji barvu. K tomu slouží vznikající řetězové reakce. Každý výbuch a rozšíření na okolní políčka totiž všem puntíkům na okolních políčcích ležících přidá jednu 
velikost a pokud je zde ležící balónek těsně před výbuchem, jednoduše bouchne a začne se šířit dál.
Díky tomuto faktu je Blobbit ke konci opravdu zrádný a to, že v jednu chvíli někdo vede neznamená, že tomu o dvacet sekund později může být jinak. Hráči se samozřejmě v kolech střídají a ke konci se musí porovnat s pořádnou džunglí - ta je možná až příliš velká a nepřehledná a pokud vznikne řetězových reakcí mnoho za sebou, nedá se to dost dobře ani uhlídat - proto mi místy přišlo, že je hra v některých momentech až příliš velkým dílem náhody. A to jsou vlastně hlavní mínusové body, za něž projekt ztratil v konečném zhodnocení. Jinak je potřeba ještě přičíst ke kladům možnost multiplayeru na jednom PC.
