Japonské freewarovky jsou vždy něčím specifické a na první pohled lehce rozpoznatelná například od nějakých těch amerických či českých počinů. Buď se jedná o charakteristickou manga grafiku nebo o totální přeplácanost, díky níž je gameska tak nepřehledná, až je svým způsobem přitažlivá. Hra s jednoduchým názvem Bomb taktéž pochází z prosluněného Japonska, ony typické znaky však zcela postrádá a naopak nám servíruje na první pohled obyčejnou logickou hříčku. Hrací plocha, jak je patrno z okolních obrázků, je rozčleněna na několik desítek čtverečků, jež jsou vybarveny odlišnými barvami. Nás budou zajímat především ty zelené, neboť cílem každého z několika desítek levelů je zničit tyto kostičky do jedné, ovšem má to několik málo výjimek a zádrhelů. 
Abyste se rychle v novém prostředí zorientovali, připraven je tutoriál s celkovým počtem šesti map, po němž se již můžete s klidem vrhnout na samotnou hru, která levelů nabízí hned 50. Důkladným prozkoumáním zjistíte, že ne všechny zelené čtverečky jsou stejné. Máme zde mnoho obyčejných, které na sobě nemají vůbec nic, poté několik málo kousků s šipečkama, nějaké ty s mohutným tmavě zeleným čtvercem a pak také občas laděné do žluta. Potřeba vědět, že šedé kostičky jsou nejodolnější, tudíž je nedokáže žádný výbuch zničit. V kostičkách se šipkami je ukryta bomba, jejíž síla se soustředí výhradně do směru, kam jeden nebo více ukazatelů směřuje. Zastavit ji může jedině krychlička šedá nebo právě žlutozelená, která pro své překonání vyžaduje hned dva výbuchy za sebou. Tak tedy budete nuceni kombinovat bomby z různých směrů s účelem zničení všech obyčejných světle zelených čtverečků. 
To vám však do jisté míry budou znesnadňovat ty s mohutným tmavě zeleným čtvercem, které se nesmí za žádnou cenu vznítit. V takovém případě vám totiž nezbude nic jiného než daný level opakovat pěkně od začátku. Abyste takové situaci zabránili, je vždy k dispozici zásobník možných úkonů, umístěný vpravo nahoře. Zde jsou za sebou naskládány akce, které vždy buď přidají na vámi určené místo nepropustný šedý čtverec, nějaký ten objekt odeberou či naopak přidají. Pořadí rozmístění v tomto zásobníku však nelze měnit, ačkoliv by se vám to bezpochyby velice často hodilo – a právě v tom tkví ten hlavní strategický prvek.
Grafika nic úžasně nového nepřináší, i přes to se však s radostí může řadit k jakémusi velice slušnému průměru. To vše dohromady vytváří zajímavý a slušně hratelný celek, který nelze ohodnotit jinak než známkou, kterou vidíte na začátku článku.
