Bomberfield 2004 – akční bitvy ve vzduchu

Původem český titul Bomberfield 2004 nabízí hráčům adrenalinové souboje americké stíhačky s obrovskou ruskou přesilou. Povede se varovat základnu v Saúdské Arábii před možným útokem?

Vývojářský nástroj Game Maker je mezi českými vývojáři čím dál tím populárnější, stejně jako je velmi populární kopírování až vykrádání již dříve napsaných programů. Na první pohled takto působí i akční titul Bomberfield 2004 od týmu Master Games, to mu ale nebrání v tom být jednoduchou, ale vcelku záživnou, byť nijak výjimečnou akcí. Bomberfield 2004 má dokonce i příběh, nicméně není to nic, bez čeho by se nemohl obejít – povídání o tom, jak chrabrý pilot americké armády musí nejprve doletět na grónskou základnu, doplnit munici a palivo a hlavně získat koordináty další tajné základny v Saúdské Arábii, načež ji musí letět varovat před možností ruského útoku přes Irák, není ani chytře vymyšlený, ani stylisticky zajímavě podaný – a množství pravopisných chyb jasně hovoří proti autorově snaze vybudovat jistou atmosféru. Naštěstí ale akční hry většinou nestojí a nepadají s dějovou linkou, takže je možné příběh Bomberfieldu brát jen jako nutné zlo, které prodlužuje o jedno kliknutí dobu, než se hráč dostane do víru boje.

Většinu času v Bomberfield 2004 stráví hráč ve stíhacím letounu americké armády. Kdo by se ale těšil na nějaký simulátor, bude jistě zklamán – hra se ovládá pouze směrovými šipkami a klávesou pro střelbu, což ke štěstí stačí. Akce je snímána pohledem z ptačí perspektivy a hráč se snaží sestřelit co největší počet nepřátelských stíhaček a bombardérů. Těch je několik druhů a liší se jednak grafickou podobou, jednak kadencí a rychlostí střelby. Početně mají jasnou převahu, a tak je nutné kličkovat a obezřetně volit cestu, neboť kadence vlastního kanónu není nijak vysoká. Vždy po určitém čase, podaří-li se hráči přežít, vypíše se text oslavující úspěšné splnění mise a po krátkém intermezzu v podobě další části děje následuje opět akce, tentokrát nad jiným povrchem a s výrazně vyššími počty počítačových oponentů. Zdraví se bohužel mezi misemi nedoplňuje a dojde-li, nastává naprostý konec a není jiné možnosti, než celou hru spustit od začátku, což je docela nepříjemné.

Jak vidno, herní systém Bomberfieldu 2004 příliš originality nepobral, je velká škoda, že nenabízí skutečně už nic navíc nad rámec běžné střílečky. Brzy tak začne nudit a nepomáhá mu ani nevýrazné grafické zpracování. Letouny jsou nakresleny ještě vcelku slušně (byť jsou trochu titěrné), působí však rušivě, že se neobjevují na okraji obrazovky, jak by bylo logické, ale zhruba v jedné třetině vzdálenosti se náhle vynoří z moře (sněhu, pouště). Samotné prostředí je pak zpracováno snad tím nejjednodušším možným způsobem a najde se velká řada výrazně vizuálně povedenějších akčních her. Ozvučení je pak prosté a brzy iritující, neboť kromě stále stejného samplu výbuchu se v něm neobjevuje už vůbec nic jiného. Doporučuje se ztlumit hlasitost reproduktorů. Po nepříliš originálním a audiovizuálně výrazném Master Raceru tak Master Games opět nevystoupili z šedého průměru gamemakerovských prkotin, které náročnějším hráčům zábavu rozhodně neposkytnou…