Na prvním místě je třeba uvést, že se jedná o RTS čili strategii v reálném čase, kterých je na nezávislé scéně opravdu neskutečně málo, o to víc je zajímavé, že autorům vývoj zabral tak málo času. Navíc to nebylo na úkor kvality – tvůrci si nedali za úkol vytvořit konkurenta komerčních projektů, jejich cíle byly střízlivé a také jich dotáhli a tak se dostáváme do role, kdy budeme jakási druhá ruka obrovského zle vypadajícího tvora černé barvy. Ostatně všechno je zde laděno do černé a tedy tak trochu depresivní. Možná také proto je první, co z monstra vyjde, touha po naději. Zdá se vám to jako zbytečný výkřik? Omyl! Naděje je zde dodávána ve formě fontány a tak ji stačí vlastně jen vytěžit.
A tím se už dostáváme ke klasickému modelu strategie, kde jako první vybudujeme pracovní jednotku, která za nás bude sbírat jedinou surovinu, naději. Za tu také nakupujeme další pracanty a především bojové jednotky. Zpočátku to jsou pouze tanky pohybující se po zemi. Pokud se ale osvědčíte, z vděčnosti vám černé monstrum otevře nové bojové možnosti, tentokráte se pohybující ve vzduchu. Samozřejmě společně s vaším pokrokem se zvyšují také schopnosti protivníkovy armády a vedle černých pavouků na vás začnou nalétávat nepřátelské jednotky – pokrok je tedy opravdu nutný.
Broken Brothers nemá žádnou komplexní kampaň o desítkách levelů, spíše jen několik málo dílčích úkolů, které vám budou předávány písemně, ale tak trochu mysticky (čili nepřímo). Většinou ale budete stejně vědět, kam jít a co dělat. Z velké části herní čas zabere právě výroba jednotek a jejich následný přesun po mapě, což může znít trochu nezáživně, ve skutečnosti je ale Broken Brothers docela zajímavfým projektem i po stránce hratelnosti. Autoři se zkrátka vytáhli na všech frontách, pokud vezmeme v potaz velmi krátkou dobu vývoje. V porovnání s komplexními komerčními strategiemi by ale tento projekt pochopitelně nikterak dobře neobstál.