Jistě všichni znáte jednu z nejpovedenějších komerčních arkád, která kdy spatřila světlo světa. Ano, jedná se o Raymana jehož si oblíbila spousta herních nadšenců všech věkových kategorií. Proč o tom vlastně píši? Plná hra, kterou si dnes můžete stáhnout, je podle mě hodně inspirována tímto titulem, takže ti z vás, kteří již někdy měli možnost „ochutnat“ Raymanův svět, si jistě přijdou na své – s Bug Adventures!
Nejprve vás ale čeká download téměř tří a půl megabajtového souboru, který už rozhodně nepatří do skupinky těch nejmenších. No, ale posuňme se o kousek dále. Protože je BA zabalena, ještě předtím, než začnete hrát, budete muset na chvíli zaměstnat váš komprimační prográmek. Po rozbalení se už můžete konečně pustit do dobrodružství. Mohlo by se vám zdát divné, že se tu nezmiňuji o nějakém menu či něčem podobném, vždyť s ním je snad v každé kvalitní hře počítáno. Tady tomu ale bohužel tak opravdu není. Hra je pouze beta verze, takže zde narazíte pouze na nápis "načítám", po kterém se vám již na obrazovce objeví nebojácný mraveneček.
S ním budete muset projít celkem devíti nelehkými koly, jež pro vás autoři přichystali. V těch budete narážet na spoustu nepřátel. Do cesty se vám postaví nejeden pichlavý ježek, který je dokonale maskován okolím, takže ho jen stěží objevíte. Potom tu jsou jakési žížaly, které se pohybují sem a tam a jakmile na ně narazíte, připraví vás o život. Nejvíce neplechy mi ale nadělaly ostnaté koule připevněné k nějaké stopce, které se pořád točily dokola, takže jedinou vaší záchranou bylo vzít nohy na ramena a snažit se jim utéct nebo je jednoduše přeskočit. Oba dva příklady se ale vždy nepovedou perfektně, takže ztráta životu se dostavuje dosti často.
Ve hře budete muset častokrát skákat, k čemuž vám poslouží mezerník. Pohyb mravenečka ovládáte, jak jinak, šipkami. Pouze tyto klávesy vám postačí k tomu, abyste se bezpečně dostali až do vytouženého cíle. Protože je to hra na způsob již zmiňovaného Raymana, bylo by divné, kdyby se zde neobjevovaly nějaké květiny, ovocné plody a bůh ví co ještě. Právě s těmi květinami se setkáte mnohokrát, neboť ty vám dopomohou dostat se až na konec. Jsou ale kolikrát zrádné, mohou se totiž pohybovat a vy si na ně musíte skočit. Nepovede-li se vám to, skončíte v lepším případě na začátku kola, v tom horším se ztrátou života. Nejen kytičky, ale i hrozny vína se pohybují, takže si hopsání v BA užijete habaděj.
Co je ale vlastně hlavním cílem hry? Zpravidla dostat se v pořádku ze začátku kola až na jeho konec a nejinak je tomu v Bug Adventures. Jakmile uvidíte na obzoru dřevenou tyčku, můžete se radovat. V několika okamžicích zřejmě, pokud nespadnete, dokončíte level a automaticky postupujete dále. Je příjemné, že se v každém levelu neobjevuje stejné pozadí, ale střídá se jich celá řada. Jednou třeba hrajete za bouřky v černém strašidelném lese, jindy se na vás směje v dáli slunce jehož paprsky se odrážejí od hladiny jezera. Prostě paráda. Grafika je opravdu hezky namalovaná a neměl bych k ní asi žádné výhrady. Zato hudbu v BA neuslyšíte ani kdybyste se měli rozkrájet. To mě celkem dost zamrzelo, protože když už jednou najdu bezvadnou a zábavnou gamesku, neobsahuje zase hudbu ani zvuky. No ale je to vlastně beta verze, takže pokud v ní autoři budou pokračovat, může se stát, že se jich i dočkáme.
I kvalitní hry mohou obsahovat a také obsahují menší (i větší) chybičky, se kterými se my hráči musíte smířit. Po dokončení toho posledního kola jsem sice čekal nějaké oslavné gratulace nebo alespoň High Score, které už bývá skoro v každé dnešní hře, ale tady hra automaticky sama skončí a vrátí vás do OS. No ale budiž, my s tím už asi nic neuděláme. Jakousi největší senzací pro mě byla chyba ve sčítání životů. Když jsem totiž Bug Adventures hrál poprvé, snažil jsem se, abych se dostal se třemi životy co nejdále. Jenže po jejich vyčerpání nenásleduje ukončení hry, ale nastupuje neomezený počet životů, takže si můžete hrát tak dlouho, dokud prostě nedokončíte poslední kolo. Takže ty různé bonusy jako jsou životy nebo kuličky, které sbíráte během cesty a za které získáte jeden život, jakmile dosáhnete počtu sta, vám budou celkem k ničemu. Prostě malinko nedomyšlené.
Co dodat na závěr? Zrodil se další kousek, u kterého budete sedět přinejmenším hodinku. Přeji hezké hraní.
