Co mě k podobnému přirovnání vedlo je patrné takřka na první pohled. Hlavní hrdinkou je malá holčička, které bychom pracovně mohli říkat právě Alenka (ne že bych nějak fandila svému jménu). K Alence mě to svádělo proto, že ji kamkoliv pronásleduje bílý králík (pravda v pohádce pro změnu následovala ona jeho, role se prohodily). Jejich spolupráce je poměrně důležitá. Holčička začíná na počátečním znaku, odkud by měla projít celou mapu až ke znaku podobnému, ovšem svítícímu, ten značí exit. Jestliže tušíte, že cesta nebude až tak snadná, jste částečně připraveni na to, co vás vlastně čeká.
Nebudu to natahovat, hlavní překážkou je obrovské množství nepřátelských jednotek vypadajících jako velké zelené hroudy s neviditelnýma nožičkama. Tyto se pohybují na oko nekontrolovaně, ve skutečnosti vám ale jdou bez ustání po krku. Pokud se k nim přiblížíte na určitou vzdálenost, začnou si vás nebezpečně všímat, a půjdou za vámi kam se pohnete. V této chvíli bude třeba využít speciální schopnosti králíčka, která je tak trochu netradiční. On totiž dokáže na váš povel bez obavy o svůj vlastní život explodovat. Staqčí jen stisknout jedinou klávesu, začne příprava a za několik málo sekund králík vybuchne a smete objekty v okolí. Důležité je dobře plánovat a předvídat protivníkovy kroky, aby se ho exploze ve skutečnosti dotkla a zabila jej. Tyto zkušenosti ale poměrně rychle získáte praxí, nemusíte se tedy ničeho obávat. Králíčků máte neomezené množství. Stejně rychle jako z obrazovky zmizí, tak se zase objeví a vy můžete směle pokračovat dále. Postupně se v levelech objervují nové interaktivní prvky jako je pás, který vám dovoluje průchod pouze jediným směrem nebo teleport.
Z Bunny Bomb jsem zpoičátku byla trochu zmatená a netušila jsem, co se ode mě vlastně očekává. To ale rychle přešlo a následovalo poměrné nadšení, které přetrvalo dosti dlouho. Projekt je tedy nakonec roztomilým, zdařilým a také poměrně zábavným.