Burning Legend - závodíme na slunném pobřeží

Že se k moři na prosluněné pláže jezdí pouze koupat, válet se v pízku a chytat hnědou barvu? Omyl! Rovněž se zde ve stínu palem pořádají prestižní závody, jichž se můžete spolu se svým autíčkem zúčastnit.

Na Gamemaker scéně se za poslední dobu zrodila další zajímavá závodní hříčka s názvem Burning Legend. Ta se noří ke kořenům samotného žánru a nám se tak do rukou dostává další simulátor malých modelů či prostě zmenšených vozítek.

Základem všeho je fakt, že na nás nečeká klasická moderní závodní hra s pohledem přímo přes čelní sklo z vozu. Dokonce se kamera ani neveze těsně za vaším vozem. Autoři šli především ve šlépějích jednodušších arkád a tak se nám do rukou dostává příjemný letecký pohled, díky němuž máte krásný přehled o celé trati.

Základní herní náplň tvoří trojice módů – Entertnainment, Simple Race a Challenge Online, přičemž zrovna markantní rozdíly mezi nimi nenajdete. Ať již v menu zvolíte kterýkoliv z těchto, pokaždé vaše volba pokračuje výběrem některé z nabízených tratí, jichž je několik a liší se mimo jiné složitostí zatáček a celkovou stavbou trati. Obecně pak platí, že nejlehčí kousky jsou k nalezení v Entertainment, kde se proti vám mnohdy ani nepostaví protivník. V single race začíná přituhovat a tratě rozporcované do několika kol jsou nahrazeny lineárními, ovšem o to složitějšími kousky. Pro opravdové fajnšmekry a kvalitní řidiče je zde pak Challenge Online. Ta bohužel není závodem s ostatními jezdci online, nýbrž pouze sbírkou těch nejtěžších tratí, z nichž jsou nejlepší časy zapisovány do tabulky nejúspěšnějších vystavenou na internetu.

V souvislosti se závodní hrou je na místě zmínit fyzikální model a celkové chování vozu, které mě ostatně u Burning Legend opravdu příjemně překvapilo. Ačkoliv pochopitelně má hra i v této oblasti své mouchy (kolize s okolními předměty či protivníkovým vozidlem, které se v takovém případě nezachová zrovna tak jak má) celkově je víceméně vydařené.

To lze říct prakticky také o technické stránce hry, ovšem také se setkáváme s jedním velkým ALE.Okolní prostředí je totiž neustále na chlup stejné a tak budete koukat na totožné a mnohokrát se opakující palmy, přímořské textury ap.Na chuť jsem nepřišla ani zvukům auta, které mi na toliko malý vůz přišly až přehnané a nevhodné – to je ale otázka ubjektivního vkusu. Však vyzkoušejte a posuďte sami.