By The Numbers - Kde jsi včera byl? Ne! Já ho nezabil!

Výslechová místnost, svědek a vyšetřovatel, jeden dlouhý rozhovor a vaše snaha zachránit další oběť před tím, než se na časovači objeví nula.

BTN4

O soutěži freeware her "One Room One Week" jsem se již jednou v kontextu s adventurami rozepisoval. Jedná se o soutěž, v níž mají tvůrci freeware za úkol vytvořit hru během jednoho týdne, odehrávající se svým příběhem v jedné jediné místnosti. Možná se vám toto druhé pravidlo jako dosti omezující, ale divili byste se, jakou dávku kreativity do svých děl často tvůrci přimíchávají. By The Numbers je vítězem šestého ročníku této soutěže, který nedávno proběhl.

Musím hned zkraje oznámit, že BTN se pro mě osobně stalo obrovským překvapením. Po dlouhé době, kdy jsem za originální označoval hry, které i přes svou kvalitu všechny vypadali jako kopie z tiskařského lisu a příliš se jedna od druhé nelišily, tu dnes BTN předvádí něco, co jsem skutečně dlouho neviděl. Jestli vůbec někdy předtím. Sledujeme jednoduchý, ale zajímavý příběh Timothy Ormana, vyšetřovatele, který má za úkol vyslechnout svědka v případě únosu osmé oběti jednoho únosce. Jednoduchý výslech se však pod vaším velením ukáže jako mnohem nebezpečnější než se zprvu zdá. Nechci prozrazovat nic z příběhu, který se během vašeho rozhovoru se svědkem odvíjí, ale musím aplaudovat ve stoje, neboť již dlouho jsem nebyl tolik zaujatý tím, co nám tvůrci servírují, jako v případě příběhu BTN.

Téměř vše se odehrává výhradně během onoho jednoho rozhovoru se svědkem, který, jak můžete zjistit z obrázků, které by se tu kolem měly někde válet, je snímán pohledem na promlouvajícího, jako v případě filmových detailů během rozhovorů. Co však už z okolních obrázků asi postřehnout nemůžete, je na freeware poměry téměř dokonalá mimika a animace, s jakou postavy promlouvají. Společně s dabingem je toto skutečný vrchol a ukázka toho, co starý AGS engine dokáže. V 256 barvách tu před námi autoři rozehrávají drama dvou mužů s dokonalou mimikou a synchronizací řeči s ústy, jakou jsem v případě freeware her skutečně asi ještě nikdy neviděl. Temná a nervy napínající hudba hrající v pozadí dává vytušit, že autoři nám chtěli zprostředkovat skutečně filmový zážitek a protože se to skutečně výborně povedlo, patří jim za to "hobla".

Samotná hra je zcela bez poskvrnky a snad až na dabing, který ačkoliv je výborný, v kontextu toho, že hra působí spíše jako scéna z detektivky, by mohl být ještě lepší. Chci říci, že v některých chvílích jsem si připadal, že hra by si zasloužila dabing přímo profesionální, ale to je jen můj názor a myslím, že bude dobře, když ho budu sám ignorovat. Proč tedy By The Numers nedostává absolutní hodnocení, i přesto, že na něj má svým zpracováním, originalitou, hudbou, dabingem, vynikající atmosférou a skvěle napsaným dialogem právo? BTN je hra krátká, to ano, ale to není ten důvod. Pravým důvodem je to, že ačkoliv to během výslechu vypadá, že pro zdárné ukončení hry je nutné z vyslýchaného "vydávit" důležité informace, můžete dělat cokoliv a ptát se na cokoliv, v závěru vám svědek správné informace dá vždy automaticky sám. Je to skutečně škoda, protože někde v polovině jsem se už viděl, jak hru hraji znovu, protože jsem nedokázal pomocí správných otázek získat ty správné odpovědi. Když vám však hra nakonec vždy dá odpověď sama, není důvod při rozhovoru příliš přemýšlet a jen se proklikat na konec. Mnoho z nervy drásající atmosféry se tímto vytrácí a je to ohromná škoda. Skoro jako by autoři nedůvěřovali přirozené inteligenci nás hráčů a raději nás nestaví do situace, kdy bychom museli předvést nějaké deduktivní myšlení. Škoda. Škoda. Hru však skutečně jde "dohrát" špatným způsobem, ale pochybuji, že to někdo udělá (Leda ze sportu.), když rozhodující informaci vám hra podá pár okamžiků před rozhodnutím.

By The Numbers ukazují cestu, kterou se nevydal snad ještě žádný vývojář. Proklamovaná falešná originalita v tomto případě dostává políček od hry, která by mohla být tím nejlepším, co jsme v posledních měsících měli tu čest hrát. Říkám "mohla být", protože i když před sebou máte nádhernou skládanku složenou z dokonalých dílků, které do sebe bez zaváhání pasují a vy se nemůžete dočkat, až všechno uvidíte v celku, až si budete moci prohlédnout celý výjev a pokochat se jeho hloubkou, vždy vás velmi zamrzí, když před vložením posledního kousku někdo dojde, vezme vám díl z ruky, usadí jej na správné místo a řekne vám, co je na obraze. Ať už má celý výjev hloubku a jeho složení stálo za tu námahu, anebo je plochý a nezajímavý, vždy vám v takovém případě skane slza z koutku oka, neboť víte, že jste o něco přišli.