Jak můžete vidět našem shiny novém interfacu, k ovládání potřebujete pouze klávesnici. Základem hry je lineární pochodování dopředu, které jsme viděli asi jenom milionkrát. Zabíjíte nebo obcházíte obludy a sbíráte z nich vypadlé peníze, tady si musíte zajít pro rukavice, abyste jinde posunuli bednu a tak dále.
Značným problémem hned od počátku hry je orientace v bludišti. Za dobu existence počítačových her byly sepsány stohy papírů tom, jaké obtíže čekají na kohokoliv, kdo se pokouší trojrozměrné prostředí napasovat do 2D scenérie. JaJ si ale z této stromové genocidy nevzal nejmenší ponaučení a level design Cavetrap! je přinejmenším velmi problémový.
Hned v základní části hry se vyskytuje stejný design mapy hned pětkrát za sebou. Takže chodíte stále po stejné mapě a zabíjíte stejné gobliny, až konečně na konci tohoto Copy-Paste utrpení najdete item a můžete se stejnými mapami vrátit zpátky – a aby to nebylo moc nudné, respawnují se vám tam znovu nepřátelé. Na vině je zřejmě nedostatek času, který JaJ měl, nicméně to spolu s řídkostí save pointů (respektive save pointu; jednotné číslo) hratelnosti zrovna neprospívá.
Závěrem hře vytknu také vyšší obtížnost. Ačkoliv se rozhodně nedá říct, že by Cavetrap! byl přespříliš zákysový, není to úplná procházka rájem a opakovat třicetkrát první kolo je poněkud iritující. Jsou hry, kterým odpustím, že musím jedno kolo opakovat desetkrát – třeba pokud je to kolo plné akce, adrenalinu a apokalypsy. Jak naznačuje problém s level designem, zrovna tohle nebude případ hry Cavetrap! Pokud máte slabost pro arkády s adventuristickými prvky, můžete zkusit – pro ostatní je tu například mnohem lepší bizzare skákačka Pazzon.