A to přitom žánrově nejde o žádný průlomový projekt, jež by lámal všechny dosavadní barikády a přinášel zcela neznámý herní zážitek. Autoři se naopak rozhodli zpracovat na freeware scéně poměrně oblíbený žánr z boku viděných 2D stříleček, které sice nevynikají svou obsáhlostí, zato se ale zpravidla pyšní velice svižnou a návykovou hratelností.
A to jsou na první pohled patrné rysy také Cell Burst, jež začíná volbou jména vaší postavy, k níž následně zvolíte i několik dodatečných nastavení, respektive nastavení herního světa, výběru mapy a herního módů. Módy jsou stejně jako mapy ve hře tři, poměrně rozmanité a zajímavé. Co se typů hry týče, setkáme se s klasickým Deathmatchem a jeho další variací, stejně jako s možnou hrou v týmech která nabízí zase trochu odlišný zážitek.
Hra samotná pak probíhá v možná až příliš frenetickém duchu a vy se po spuštění ocitáte na malé obrazovce jež je občas dokonce i scrollovatelná do strany. Co se z jejího designu týče, zvolili autoři spíše cestu jednoduchosti a přehlednosti, což znamená maximálně několik plošinek To ale není vůbec na škodu, těch pár herních protivníků se sem vměstná poměrně s klidem a hra navíc díky patrovému členění není až tak chaotická jako by tomu bylo normálně. Navíc můžete po patrech volně unikat svým pronásledovatelům. To ale není vždy ten nejlepší postup vzhledem k faktu, že vyhrává ten s největším počtem fragů, tedy s nejvíce zabitými nepřáteli. Potěší i rozmanitý zbraňový arzenál což znamená objevující se nové typy zbraní, které můžete sebrat, ovšem budete-li rychlejší než vaši nepřátelé. Na své si tak jednoduše přijdou jak ti kdo vyznávají zbraně s větší kadencí, tak i ti kdo si potrpí na přesnost na úkor rychlosti střelby.
Jasnou výhodou Cell Burst oproti svým konkurentům je technická stránka, která je v některých levelech příjemně temná a přesto skvěle zvládnutá. Možná škoda občasných záseků v plynulosti hry, které jinak zajímavý zážitek nepříjemně kazí.