Centipoid – stonožka na houbách

Dnešní hra je jakousi předělávkou známé hry „had“, tentokrát se stonožkou v hlavní roli a to vše ve 3D! Má Centipoid co nabídnout, nebo je to jen nepovedený remake?

Jak už to tak ve hrách bývá, cílem každé mise je na první pohled jednoduchá věc. Buď pozabíjet všechny nepřátele, najít ztracený artefakt nebo získat dostatečný počet bodů pro postup do další úrovně. Jenže hráči stojí v cestě nemálo překážek, a tak se i z jednoduchého úkolu může lehce vyklubat záležitost zcela neřešitelná, nebo přinejmenším obtížná. V Centipoidu tomu není jinak. Na první pohled jednoduchý úkol – sníst co nejvíce hub – se už ve třetím kole dost ztíží. Na mapě se objeví pár loužiček kyseliny a naše nebohá stonožka se v ní velice nerada koupe. Pokud tedy do nějaké té louže „zabloudíte“, máte smůlu a level musíte opakovat. Naštěstí to není tak hrozné a za chvilku už se mistrně vyhýbáte zrádné tekutině. Ale ouha, v dalším levelu je terén mnohem hrbolatější a pokud se rozhodnete šplhat vysoko vzhůru, máte smůlu – stonožka to nezvládne a vás nečeká nic jiného než opakování úrovně. Chce to pohybovat se hezky po rovině a pokud možno ve stanovených mezích mapy. Když už ale stonožku ovládáte jako profesionál, vyvstane další dilema. Jaké houby jíst? Kromě klasických zelených se tu totiž začnou objevovat i jinak zbarvené potvory a světe div se, každá má na stonožku velký vliv! Kupříkladu červená vám na chvilku znemožní zatáčet, fialová zařídí dočasnou nesmrtelnost, jiná vám zas stonožku zrychlí a další zpomalí… Druhů je celkem devět, a tak to za chvíli na mapě vypadá jako v nějaké laboratoři šíleného mykologa.

Po stránce grafické je Centipoid průměrným dílkem. Vše je sice ve 3D, ale žádná detailní prostředí s nádhernými texturami nečekejte. Grafické zpracování je prostě dost dobré na to, aby jste od hry neutekli, ale ne dost dobré, aby vás u ní drželo. Velkým plusem je, že každý level (a je jich celkem 15!), je úplně jiný než ty ostatní. Co se týče hudební stránky hry, je výhodou, že se neopakuje pořád dokola jedna skladba. Písně jsou sice trochu futurističtější, ale aspoň se tak rychle neohrají. Hratelnost je, řekl bych, nadprůměrná, hra rozhodně zaujme téměř každého. Pokud si pozorně pročtete readme soubor, zjistíte, že hru lze lehce modifikovat. Můžete tak například hrát takzvaný „touring“ mód, kde je postup do dalšího levelu velmi snadnou záležitostí. Stačí sebrat pouze pět jakýchkoliv houbiček a ihned odlétáte do další úrovně. Na druhou stranu se Vám ale dosažené skóre do tabulky nejlepších nezapíše, takže tento mód slouží opravdu jen k prohlédnutí ostatních levelů. Dále je tu možnost ztížení/zjednodušení hry, vypnutí skal v pozadí nebo hra bez hudby. Ve hře se ke všemu vyskytuje podrobný popis všech typů hub, takže nebudete muset luštit co která houba dělá, stačí se podívat do příslušného menu.

Celkově si myslím, že Centipoid je velmi povedenou variací na hry typu „had“. Škoda jen té odfláknuté grafiky, lepší prostředí by této hře rozhodně svědčilo. Pokud vám ale na grafice tolik nezáleží, klidně si k mému hodnocení nějaký ten bodík přičtěte.