Chao World DX - tentokrát o samotě

U italského Lionsoftu mají Sonica skutečně v oblibě. Stačí se podívat do herní galerie na jejich webu a člověk hned ví, která bije. Otázkou zůstává, zda této herní modle svou tvorbou, jako mnozí jiní, nečiní akorát ostudu. To ale posoudíme v následující recenziâÂ?Ś

Po spuštění titulu na vásčeká dvojice obrazovek hlavního menu a pak jižsamotné hra. Bez jakéhokoliv nastíněnípříběhu, natož vysvětlení cíle, kteréhomá hráč dosáhnout, se poučeni o ovládáníz readme souboru, pouštíte do zdoláváníúrovní, ovládaje postavičku Chao, těm herněvzdělanějším, jistě známou ze série titulůpod hlavičkou Sonic. V principu jde vždy o to přeskákatmnožství plošin a nepřátel k bedně s klíčemod východů z jednotlivých úrovní.Jako ozvláštnění, jste pak ještě nuceni získávatrůzné typy plodů, kterými je poté možnorozbíjet zábrany limitující v pohybupo úrovni, či zabíjet nepřátele. Nechybíani bonusy jako hvězdy, či různobarevné krystaly rozmetanévšude po světě, nesloužící ale k ničemujinému, než navýšení skóre a hráčemého naturelu, tedy nechávající zcelachladnýmâÂ?Ś Při pádu do jámy či kontaktus nepřítelem, kaktusem atd. hráč okamžitěumírá, nezačíná však ale od prvního,nýbrž toho levelu, v němž skončil. Titul se tak stávápřístupný nejentvrdým plošinovkářům,ale i těm, kteří s tímto žánrem dosudnepřišli do styku a jim je snad svou koncepcí i určen.

K technickémuzpracovánínemá valnou cenu mnoho dodávat. Ačkoliv jeaudiovizuální zpracování průměrné(tedy na poměry freeware scény ta lepší varianta),sprity autor přejal ze všech dostupných zdrojů, stejně takhudbu, kód napsal v gamemakeru, takže nám původnízůstává akorát samotný design hry, jenžvyznívá k uzoufaní otravně a vzhledemk omezené velikost herní plochy hráčev principu neustále nutí dobíhat na konecobrazovky, dostat se o jedno patro výš, běžet na začátekúrovně, získat klíč a valit si to zase opačnýmsměrem k exituâÂ?Â? strhující zábavav případě, že se neustále opakují třirozměry děr a tři stupně kopců. Alespoň že grafika levelů ses postupem mění. Chao World DX nabízí i možnostuložení pozice, což je milé, ale mám valnépochybnosti o tom, že ten, kdo titul jednou vypne, jej ještě někdyspustí.

Můžete si kurzoremnazdařbůhprojíždět po ploše, pozorovat tupě z okna déšť,házet si míčkem o stěnu a zase jej chytat po odrazu,lehnout si na zem a zavřít oči, nebo civět na strop,svléknout se a zase obléknout, rozstříhatpohlednici a pak ji složit, cokoliv uděláte bude tisíckrátzábavnější, než spustit tuhle hru, natož ji pakhrát.