Chaos – nebezpečná autoterapie

Výlet kluka do nitra své duše nepřekvapí, ale nakonec ani neurazí.

Chaos

Arkáda s poměrně nevýrazným zpracováním, ale několika nápady, které po krátkou hrací dobu, kterou hra nabízí dobře udrží vaši pozornost.

Timmy je obyčejný malý hoch, jenž se ztratil ve své vlastní hlavě, tak jak se to stává i mnohým dospělejším lidem, než je on sám. Jeho sny, vzpomínky a vůbec všechno, co se v jeho malé hlavě odehrávalo se nyní zcela utápí v chaosu. Na povrch tak vyplouvá pouze strach a beznaděj. Malý Timmy se však jen tak nevzdá a tak se vydává do útrob svého nevědomí a pokusí se situaci zachránit. Terapeutická cesta za záchranou vlastní osobnosti a příčetnosti může začít.

Nutno říci, že hlavní hrdina, na to, že je ještě malý kluk (nebo je to tak alespoň prezentováno), má na svůj věk strach z docela podivných věcí. Nebojí se pavouků, nebo nějakých strašidel, ale mnohem reálnějších hrůz. Zkázy světa zapříčiněné pádem asteroidu, nebo třeba vysokých budov, které předznamenávají hluboký pád. Evidentně to není žádný southparkovský Timmy, ale poměrně uvážlivý jedinec.

Kdo projde hrou bez jediné smrti dosáhne nirvány.

O tom, jak se hra ve své podstatě hraje nemusím mnoho psát. Představte si klasickou plošinovku bez nepřátel, ve které se nedělá nic jiného, než že se skáče jako o život. To vše v grafice, která mi vzdáleně připomněla podivné zpracování mého prvního tamagotchi. Samozřejmě v trošku barevnějším provedení.

Většinou ale budete hrát tímto stylem.

Kromě všech základních schopností, které byste od hrdiny tohoto typu her očekávali, se protagonista dokáže také přichytnout za pletivo plotů a skákat ze stěny na stěnu, což je v designu jednotlivých úrovní velmi často využito. Sám za sebe musím říct, že některé pasáže jsou opravdu pekelné a své mrtvé tělo, roztrhané na kusy bodáky, meteority, nebo pádem uvidíte velmi často.

Krom všeho výše řečeného je Chaos zajímavý také svou vlastností odemykání „achievementů“, tedy jakýchsi "úspěchů". Sice za ně vůbec nic nedostáváte, ale přečíst si o faktu, že jste se dokázali na jediném bodáku zabít desetkrát za sebou je poměrně zábavné.

Chaos je na jednu stranu dle mého velmi nevýrazný zástupce žánru arkád, ale poslední dobou jsem měl tu čest hrát takové hry, které byly ještě mnohem nevýraznější. Možná si za pár dnů na hru ani nevzpomenete, ale jako takové to klasické domácí skákání to není až tak špatné.