Cheveree je jednodušší hrát, než popisovat jeho princip. Musíte zabránit určitému velkému počtu různobarevných koulí pomalu jedoucích po různě klikaté dráze dosáhnout svého cíle. Eliminace probíhá tak, že se k sobě dostanou tři stejně barevné koule. Následně se všechny tři vypaří, kolona se odsune kousek od cíle a vy se tak dostáváte blíže k vítězství. Jednotlivé koule se z díry na dráhu dostávají dostatečně pomalu a vy si můžete vybrat, jestli si počkáte na širší výběr k eliminaci nebo budete pálit už od začátku.
V souladu s mírumilovností a barevností namísto velkorážního kanónu ovládáte střílnu koulí umístěnou uprostřed obrazovky. Jednou vám počítač nabije rudou kouli, jindy šedou, a je na vašem uvážení a mušce, kam do dráhy (nebo mimo ni) vystřelíte. Sympatické je, že když vám barva nevyhovuje, prostě vystřelíte pryč a počkáte si na jinou barvu. Hra vás nepenalizuje, pouze přijdete o drahocenný čas. Jestliže vám v žilách koluje trochu více testosteronu, u hry usnete a kolo tak prohrajete, můžete ho ještě dvakrát opakovat.
Hratelnost Cheveree stojí a padá s designem map. V počátcích hrajete uvnitř normálního kruhu, již druhé kolo je ale několikrát zakroucené a vy tak musíte uvažovat kam dostřelíte a kterou barvičku zrušíte dřív. Později se dočkáte i kol s více postupujícími dráhami najednou - a bez debat vás nejpozději tady čekají i první zmatky. Když potom zamíříte zelenou kouli mezi dvě modré a naděláte si tak zbytečné problémy, je to k… zlosti.
S designem map souvisí i líbezná grafika a nadprůměrná hudba. Však také GrassGames za příplatek prodávají „deluxe“ verzi.
Z narážek v textu asi i vyplynulo, že jako hráč mužského pohlaví musím konstatovat, že ačkoliv Cheveree je zábavná a návyková, obsahuje překvapivě málo výbuchů, ňader a příběhových zvratů. Kdybych ji nerecenzoval, pravděpodobně bych ji ani nevyhledával. Nemáte-li s tímto žánrem zkušenosti, zvažte dobře svoje herní chutě.