Navzdory tomu, že hra obsahuje pojmy jako „mimozemská invaze“, „zelení emzáci“ nebo „rudé energetické pulsy“, vytvořili pánové Duvingneau a Rowe hru Collectatron až dětsky nenásilnou. Můžete ji bez obav zkusit podstrčit vašim šestiletým členům rodiny, pokud je tedy odtrhnete od Grand Theft Auto. Collectatron je ale nadprůměrně zábavný i pro ostřílené hráče.
Po letech hledání mimozemšťanů se vám poštěstil nečekaný objev – mimozemšťané našli vás. Přistáli rovnou na vaší zahradě a po rychlé implantaci babylonské rybky vám dali nabídku, která se neodmítá – odhalí svou podstatu lidstvu, podělí se s ním o své technologie, a vy s nimi odletíte jako první člověk k dalekým neznámým světům – ale pouze pokud projdete testem oněmi bizardními testy. Lehce absurdní děj o prvním kontaktu, který by herně zrovna tak mohl být o souboji krtka se zahradníkem, asi souvisí s tím, že Duvingneau a Rowe dělali Collectatron pro soutěž Alienware v roce 2003.
Hra samotná je tedy pouze o běhání v jedné uzavřené aréně a sbírání krystalů. V aréně je s vámi emzák. Jakmile vás zmerčí, začne střílet. Do určitého časového limitu musíte sesbírat nějaký minimální počet krystalů, přičemž podmínky se každé kolo trochu mění. Jednou jsou krystaly rozmístěné pevně, jindy všechny mění souřadnice, později je na mapě zase jen jeden pohybující se krystal.
Kromě životů můžete na obrázcích vidět i ukazatel staminy, naznačující možnost sprintu. Teoreticky. Vaše postava během svého hledání emzáků asi hodně seděla a často k tomu přikusovala koblihy, protože při běžném běhu se žene asi jako chronicky astmatický důchodce, a ani s tou staminou to není o moc lepší. Naštěstí je občas možnost doplnit si staminu létajícími láhvemi.
Pokud jste pod palbou, máte k dispozici několik postupů. Především není zase takový problém emzákovi prostě utéct – energetické střely létají tak pomalu, až mi to spolu s vlažným během mojí postavy připomnělo aktivovaný bullet-time. Máte-li dost staminy, můžete navíc zasprintovat. Pokud by se vám nepoštěstilo utéct, jde se přikrčit, jako to můžete vidět na obrázku někde okolo. Mezi námi, to přikrčení jsem spíše zapózoval; v praxi pod palbou prostě je nejjednodušší zvolit onen přístup Forresta Gumpa.
Když vynechám nářky nad animací, kdy opět hlavní postava vypadá jako pacient po 
mrtvici a navíc při zásahu elektrickým proudem, jsou hlavním problémem bugy. Hra velmi ráda padá při ukládání (naštěstí se ale uloží), místy vypadává grafika, zkrátka rozhodně by to chtělo ještě vychytat.
Leckdo může namítnout, že Collectatron není propracovaný a jeho doba hraní je poměrně krátká - a bude mít pravdu. To nic nemění na faktu, že jsem se u něho bavil více, než u jako na jedoucím pásu vydávaných shmupech. Navzdory výtkám a chybám je Collecratron nadmíru kvalitní krátkou hru, které osmička utekla pouze kvůli problémům s určitou zabugovatností.
