V retro akci Conquerors jako parazit hledáte hostitele

Rodinu vám zabili ozbrojení vetřelci z kosmu, ale vaše pomsta bude sladká. V retro akční 2D hře Conquerors jste totiž mimozemský parazit s velice zajímavou schopností. Dokážete ovládat těla svých obětí.

Už z prvního pohledu na obrázky je zřejmé, že Conquerors je retro. Ale z obrázků není zřejmé, jak zábavná (a převelice obtížná) akce vás v této hře čeká. Jako bezbranný parazit hledáte svou oběť, kterou ovládnete, a přitom se vyhýbáte desítkám laserů a granátů. Zkrátka se připravte na to, že každou úroveň budete muset stokrát opakovat, než uspějete.

Na vaši domovskou planetu přiletělo neznámé plavidlo. Z něj vyskákaly stovky otravných vojáků v ochranných skafandrech, kteří během chvíle pozabíjeli nebo zajali mnoho vašich kamarádů a zástupců vašeho druhu. Je třeba se s nepřátelskými vetřelci vypořádat po svém.

V podstatě jste převelice zranitelní. Jakýkoliv zásah zeleným plasmovým výbojem z nepřátelské pušky vás okamžitě usmrtí. Dokážete se jen zrychleně koulet kolem. Jiná situace ovšem nastane, když se dostanete až k protivníkovi. V tu chvíli ho infikujete, vnoříte se do jeho těla a začnete ho ovládat.

A v kůži vojáka s energetickým kulometem už se hraje o poznání lépe. Stejně tak v roli granátníka, jehož výbušniny se odrážejí od stěn a chvíli se chovají jako nášlapné miny. Jen si musíte dát velký pozor, aby vás nějaká zbloudilá střela nezasáhla. Sebemenší zranění totiž způsobí, že se jako parazit od ovládaného těla odpoutáte a musíte jej buď znovu obsadit, nebo si najít jiné.

Problém je v tom, že protivníci okamžitě vědí, že některý jejich kolega je pod vaším vlivem a ihned na vás útočí. Na nějaký moment překvapení zapomeňte, tady se hraje jen na čistou akci. A ta je pořádně náročná. Z jakéhosi nepopsatelného důvodu je zde míření velmi obtížné, a většina výstřelů tudíž cíl mine. Nepřátel je mnoho a často mají hodně života, zatímco do vás stačí jedinkrát střelit a jste jednou nohou v hrobě.

Conquerors je zábavná akce, ale pokud nemáte rychlé reflexy (anebo velké štěstí), budete se u ní nejspíš dost vztekat, protože každou úroveň budete hrát znova a znova, dokud ji nějakým zázrakem nepokoříte. Levelů je zde málo (jen sedm) a nepřátel v jednotlivých mapách není zase tolik, ale hra vám právě kvůli vysoké obtížnosti vydrží překvapivě dlouho. Tedy pokud ji v záchvatu vzteku nesmažete z disku.