K tomu, aby byla hra pro více hráčů zábavná, není potřeba složitých mechanismů. Ukázkou toho je i tato hra stvořená pro dlouhé chvíle nudy s vaším kamarádem. Všechno, co potřebujete, je jeden počítač a dva páry rukou. Hra na číhanou může začít.
První z hráčů hraje za šerifa, který má plný zásobník revolveru a jeho úkolem je zlikvidovat druhého hráče. Jenže jak ho poznat, když obrazovka se hemží desítkou postav? Trpělivě vyčkávat a pozorovat, která z postaviček se začne chovat podezřele. Musíte si být ovšem jistí. Zabití nevinného znamená bod pro druhého hráče.
Ten nemá střelnou zbraň a je tedy více zranitelný. Jenže disponuje nožem, kterým může šerifa rychle zlikvidovat. Ovšem ani on netuší, která z postaviček je jeho soupeř. Aby oba hráči mohli vůbec zaútočit, musí revolver nebo kudlu takříkajíc „vytasit“. Jenže právě to je velice nebezpečný manévr, protože to znamená, že si vás oponent všimne.
Existuje i další možnost, kterou může druhý hráč v kůži zabijáka s nožem přijít k vítězství. Na obrazovce se kromě postav vyskytuje i několik soch a uprostřed pak výbušnina. Pokud se zabijákovi podaří výbušninu sebrat, tak ji může nepozorovaně umístit za jednu ze soch a ta během exploze zabije vše. Ale opět: Šerif, pokud ví, za kterou sochou bomba je, ji může deaktivovat.
A to je vlastně vše, co Contact Cowboy může nabídnout. V jednom hráči by to byla celkem nuda, ale ve dvou jde o slušnou logickou rychlovku. Vypátrat nepřítele a zároveň se maskovat tak, aby neodhalil on vás, je zpočátku obtížné a je třeba postupu přijít na kloub. Ale právě ony přešlapy a přehmaty jsou ve více hráčích to nejzábavnější.
Smutným faktem je, že hra vyžaduje dva hráče hrající na jednom počítači. Rozložení ovládání je na klávesnici v podstatě bezproblémové. Chyba je v tom, že obě postavy se ovládají právě jen na jedné klávesnici. Takže není velký problém odhalit svého protihráče tak, že se podíváte, co zrovna mačká za tlačítka.