Čeho může nezávislý vývojář nejvýše dosáhnout? Pro většinu to bude nejspíš hlavní cena na Independent Games Festivalu. Fin Petri Puerho ji vyhrál před dvěma lety se hrou Crayon Physics. Hrátky s fyzikou a prosté čmárání objektů na papír se od té doby dočkalo doslova stovek následovníků. Jemu však nestačilo ustanovit novou kategorii her a spokojeně své dítko vylepšovat. Od té doby vydává pravidelně jednu hru měsíčně, jejíž vývoj trvá přesně jeden týden. Testuje různé koncepty a neustále se učí. Občas se některá z her dostane až na Plné hry. Ta dnešní je přesto něčím výjímečná. Vychází totiž z původního Crayon Physics a jde o jakousi retrospektivu, aneb jak jinak by šel koncept z jeho pohledu pojmout.
Nutno však přiznat, že si přeci jenom vypůjčil jako základ již jednu z her navazujích na Crayon Physics. Svět objektů si totiž nevytváří hráč, ale je již předpřipraven. Vy ho jen za pomoci nůžek upravujete k obrazu svému. Úkol je jednoduchý: musíte dostat bílý čtverec na zelenou podstavu. Někdy je v levelu podstava jen jedna a připomíná podlahu, jindy jde o úzký hranol někdy v prostoru. Ve splnění úkolu vám budou nápomocny další objekty, které lze libovolně rozstříhat na malé dílky. Někdy je musíte jenom podetnout jako strom v lese a vytvořit jakousi lávku či nakloněnou rovinu, jindy je to sofistikovanější a musíte z něj odřezat třeba více částí.
Petri v Cut It zúročil své zkušenosti s fyzikálními modely z předchozích her, což je pro hratelnost naprosto klíčové. Dobře jsou ošetřeny i situace, kdy kostka jakoby uvízne v prostoru a přestože se pohybuje velmi pomalu, vám je již předem jasné, že se jí na místo dostat nepodaří. Taktéž se neberou v potaz situace, kdy se při pádu odrazí do plošinky a dopadne mimo ni. Musí na ní zkrátka spočinout v klidném stavu.
Grafika hry byla pomyslnou Achillovou patou, na které se krátký čas k vývoji (pět dnů!) nejvíce podepsal. Přestože jsou na ploše jenom jednoduché objekty, snahou o vystínování se zcela nezdařil antialiasing, což je patré v pohybu i v klidu. Poněkud nevhodně byla zvolena i bílá barva hlavní kostky, která splývá s pozadím a vy si hůře uvědomujete její skutečnou velikost (tedy především váhu) a vliv na okolí. Pochválit naopak musím příjemnou hudbu.
Cut It není vlastně nic nového pod sluncem a podobných her jsem hrál desítky. Přesto je něčím jiný. Levely jsou designovány tak, že nemusíte na počátku dlouze přemýšlet, kde říznout, protože na první pohled obvykle řešení neuvidíte. Musíte tak neprve spustit padající kaskádu a poté se rychle přizpůsobovat vzniklé situaci, díky čemuž je hra oproti svým bratříčkům mnohem víc akční.
