Vlak v této recenzi ujel leckomu. Nejprve Plným hrám. Ty z časových, organizačních a dalších naprosto neovlivnitelných důvodů před pěti lety opomněly recenzovat freewarovou strategii Dark Oberon ocejchovanou titulem „freeware Warcraft“. To navzdory faktu, že zde tehdy vyšel i rozhovor s vývojáři. V rámci operace „Během okurkové sezóny není o čem psát“ ale přesto na palubu onoho osobáku dodatečně naskakujeme – to pouze abychom zjistili, že ujel také vývojářům samotným.
Na první pohled je přesto vše v cajku. Dark Oberonu nechybí jednoduchý leč agilní systém několika panáčků a baráčků, kteří se vzájemně doplňují. Prostí šermíři zastávají úlohu univerzální jednotky, katapulty palebně podporují, a vzducholodě to celé z nebe pozorují. Kromě tradičního dělníka, který kácí stromy, staví domy a vytěžuje lomy, se tu najde ještě havíř bloumající podzemními uhelnými zlomy. Jednotek by, pravda, mohlo být krapet více. Přesto je méně někdy více. Dokonce i grafika, která by vzhledem k pětiletce od svého vzniku mohla budit podezření, je kvalitnější než v leckterých dnešních freewarovkách.
Tak kde udělali vývojáři chybu? Ve svém zaměření na hru více hráčů. Dark Oberon nelze hrát o samotě. Přesněji řečeno, lze si střihnout pouze boj proti umělé inteligenci, která jaksi nic nedělá. Netěží, nereaguje, zvládá pouze opětovat palbu. Zcela absentuje kampaň, jenž by mohla díky zasazení hry do světa hliněných panáčků (nebo čeho) připomínat slavné průpovídky Bulánků. Žel bohu, najít dnes funkční server je expedice srovnatelná s poutí do Mekky. Časově, fyzicky a především psychicky. Nedáte-li do kupy partu dychtivých hráčů, zůstává Dark Oberon pouze pěknou, ale nehratelnou demoverzí zábavy.
Když se podíváte kolem sebe, nelze než nad současným stavem strategií uronit slzu. Na nezávislé scéně nikdy neměly na růžích ustláno, ale i v mainstreamu abyste je dnes pohledali minimálně elektronovým mikroskopem. Dark Oberon skrývá dostatečné kvality k tomu, aby pobavil i v roce 2011. Vinou podceněné umělé inteligence a chybějící kampaně si ho dnes ale můžete sjet pouze se skupinou přátel. A přiznejme si, že když už se v dnešní turbulentní době na nějaké podobné akci shodnete, raději sáhnete po osvědčených jménech – jako třeba skutečném Warcraftu či StarCraftu. Potenciální legendu umírající komunita chutě bere do hrobu sebou.
zdroj: www.youtube.com