Příběh je po literární stránce předat kvalitně a dostatečně tajemně, což trochu kompenzuje slabší technickou stránku. S hlavním hrdinou tedy budeme nějakou tu věž prolézat, ovšem ne v natolik frenetické podobě jako je známo z arkád podobných Icy Tower. De Toren spíše inklinuje k tomu tvářit se jako logická hra a více než rychlost rozhoduje, jak věž zdoláte. Na to máte celkem dvě omezení. První je časové a to vás limituje zvláště co se přemýšlení nad vhodnou cestou týče – naštěstí lze tento problém kompenzovat opakovaným hraním jednoho levelu. No a pak zde máme omezení, co se počtu bodů týče. Body získáváte za to, že si stoupáte na jednotlivá políčka, z nichž je věž vytvořena – to poznáte jednoduše tak, že zežloutnou. Naopak přicházet o body lze tím, že na jedno políčko vstoupíte dvakrát nebo narazíte na některou z překážek. Těch se autorům podařilo do hry zakomponovat také dostatek a tak jde o statické ikony s výstražnou tématikou, na nichž je jasně poznat, že tudy cesta nevede – přesto se ale při špatném naplánování střetu nevyhnete a tedy i ztrátě bodů. Komplikovaní jsou zejména pohybliví nepřátelé, kterým je obtížné se vyhnout zvlášť, když máte za úkol projít co možná největší počet kostiček.
Zpočátku je vše bez problému – prostě projdete cestou ne zcela přímou nahoru, to vám propůjčí dostatek bodů a máte vystaráno. S přibývajícími nepřáteli ale začíná přituhovat a nebude výjimkou, že bude nutné misi opakovat. Mě osobně se mnohokrát stalo, že jsem došla až do horní části s tím, že mi chybělo pouze pár bodů, ale už se s tím nedá nic dělat. Cesta dolů by znamenala bodovou penalizaci a po stranách je již vše vyčerpáno.
De Toren je zajímavě navrhnut a díky tomu se i dobře hraje. Překousnout budete muset malinko slabší technickou stránku, to ale na druhou stranu kompenzuje dobrá hratelnost, která se velmi rychle stává poměrně obtížnou. Pokud ale máte rádi logické hry, nemůže to být na škodu.