Dead Cyborg Episode 1 - Mrtvý muž přichází

Hledání smyslu života na pozadí rezivějících koridorů plných podivných robůtků v grafice, za kterou by se ani dnes nemusela stydět kdejaká komerční hra.

DCE_04

Sci-fi příběhů, které začínají situací, že se jako jediný přeživší hlavní hrdina probudí z cryospánku, vůbec netuší, co se stalo a vydává se na dlouhou, úmornou a strastiplnou cestu za poznáním událostí více či méně dávno minulých tady byla celá řada. Jedná se tak trochu už o klišé, ale co naplat, klišé pořád fungující. Pocit z nepoznaného, všeobjímající tajemství a touha rozplést záhadu je silný motivátor. Pokud si někdo z vás alespoň vzdáleně vzpomene na božský System Shock či jeho neméně božské pokračování, bude mít přibližnou představu o čem Dead Cyborg pojednává.

Na stanici, lodi, výzkumném středisku či mimozemské základně (Nebudu prozrazovat.) se probouzí hlavní hrdina ze spánku a kromě toho, že je kyborg, tedy zčásti člověk a zčásti stroj, si uvědomí, že všichni okolo krom robotů jsou po smrti. A protože je tento hrdina kyborgem celkem inteligentním, spojí si jedna a dvě dohromady a pojme důvodné podezření, že smrt lidí kolem způsobila všudypřítomná uniknuvší radiace, na kterou pomalu umírá i on sám.

Pokud jste už zajeli očima někde na okolní obrázky, jistě jste si už udělali obrázek, jak hra vypadá a jak se hraje. Naprosto stejně jako dnes tak oblíbený žánr stříleček z pohledu první osoby se pohyb řídí klávesnicí a rozhlížení myší. Takto prozkoumáváte interiér, hledáte tlačítka a předměty, které kombinujete s jinými předměty a tak podobně. Jistě to znáte. Jestli je na první pohled na DC něco zajímavého, je to jeho grafické zpracování. Autor na svých stránkách tvrdí, že hra využívá Blender Game Engine, což je volně dostupný 3D engine pro freewarová použití a já musím s politováním poznamenat, že o něm slyším poprvé. S politováním ne proto, že bych se cítil svou neznalostí zahanbený, ale proto, že tento Blender je až příliš dobrý na to, jak málo je používaný. Jinými slovy: Dead Cyborg vypadá skvěle. Koukejte na fotky, pusťte si video a hrajte, ať si uděláte obrázek sami. Ruku v ruce ovšem s krásou jdou v tomto případě vyšší hardwarové požadavky. Pokud tuto hru nebudete chtít nainstalovat na mobilním telefonu, teletextu nebo kávovaru, hru si jistě zahrajete, zase tak krvavé požadavky nemá. Grafickou kartu dnes má přece každý, ne? Ne?

Když už chválím technické zpracování, je třeba se zmínit i o zvukovém doprovodu. Zvuky jsou jedním slovem výborné. Pípání počítačů je ve hře slyšet neustále a všude. Horší je to už s hudbou. Ta zde nějaká je, ale hraje velmi sporadicky. Musím říci, že hře by také slušel dabing, ale to už bych byl velký „rýpal“.

Epizodické hraní se nám poslední dobou nějak prosazuje mám ten pocit. Autor na konci hry říká, že tato hra je pouze jeho dílem a za to mu patří potlesk, ale také dodává, že další epizody budou v produkci pouze v případě, že sežene dostatek financí na další vývoj. Je tedy možné, že další epizody nebudou. To je škoda vzhledem k tomu, že tato první epizoda nemá žádný konec. I tak se ale jedná o očím lahodící procházku zkorodovanými koridory, která si vysoké hodnocení i kvůli své nadprůměrné hrací době zaslouží.