Příběh je jedním slovem výtečný, což je první základní předpoklad kvalitního projektu. Hra celkově je propletena téměř neustálými rozhovory a čtení psaného textu je jednou z hlavních činností, které budete v průběhu hry dělat (což asi odradí většinu těch, kteří si v angličtině až tak nevěří). Důležité je vědět, že Fedora je ve skutečnosti jméno detektiva, hlavního hrdiny, na něhož čeká další nevyřešený případ. Naštěstí na to ale není sám, po ruce má kolegyni, se kterou si ale až tak nepadli do noty, což je poznat na jejich chladných rozhovorech. Ono vlastně celkově je třeba charakterové vykreslení postav jedině pochválit. Autorovi se podařilo pouhou psanou formou zachytit základní charakterové rysy, díky nimž se dokážete do situace daleko lépe vžít. Ostatně co se kvality popisků týče, patří Death Wears a Fedora z adventurního žánru k tomu nejlepšímu, co jsem měla možnost hrát.
Ostatně ona hra tak nějak musí textem zaujmout, po grafické stránce totiž nabízí na dnešní dobu hodně chudý požitek (což vychází právě z již zmiňovaného osmibitového zaměření). To znamená, že se po většinu herní doby budeme koukat na stejný obrázek, který se kupříkladu změní až po deseti minutách a to poté, co se dostanete do nové lokace. Ony zde obrázky ani nehrajou nějakou zásadní roli a usuzovat z nich a řešit logické hádanky asi také nebudete. Spíše slouží jako lehká ilustrace toho, čím právě procházíte – nic víc si od nich neslibujte. Značně odlišné je i ovládání vyvedené prostřednictvím nahoře zobrazeného textového menu, kde z nabízených možností vybíráte tu akci, kterou chcete aktuálně provést. Poté je vám v dolním obdélníku textově prozrazeno, jak váš pokus dopadl a jestli se něco změnilo. I když to někomu může připadat nezáživně, právě díky skvěle zvládnutým textům na grafickou nezajímavost v mžiku zapomenete. A navíc pokud fandíte podobným remakům,. S klidem si k hodnocení bodík i dva přidejte.