Debrysis - zábava na dlouhé hodiny

Terénní vozítko malých rozměrů nemusí být nutně hlavním hrdinou divokého simulátoru. Stejně dobře se uplatnilo i v této frenetické akci odehrávající se v uzavřených arénách. Troufnete si na barevné protivníky?

Že styl hudby značně ovlivňuje naše chování mi dá jistě za pravdu většina z vás. Jako příklad je možné použít situaci, kdy si při řízení automobilu na rádiu navolíte poklidnou skladbu. Váš styl jízdy se pak většinou rovná daleko vyrovnanějšímu a méně agresivnějšímu druhu než snad v případě, kdy vám z reproduktorů zazní ostré rockové tóny. A právě proto je výběr hudby, která doplňuje hraní podceňovaný, ale přesto nesmírně důležitý. Naštěstí si to autoři Debrysis uvědomili a nejen tuto stránku ve svém projektu zvládli na výbornou.

Ihned po spuštění a volbě jedné z map se pustíte okamžitě do akce (na výběr je několik rozličných, vesměs lze ale prohlásit, že rozdíly mezi nimi jsou minimální a omezují se na pouhou estetickou hodnotu). Na žádnou kampaň ani postupné odemykání se zde nehraje, místo toho je vám vše naservírováno hned od začátku a na vás je poprat se s tím a snažit se dosáhnout co možná nejvyššího bodového výkonu. K tomu vám bude dopomáhat i již zmiňovaná hudba, která je v poměrně divokém rytmu, stejně jako bude samotná hratelnost – zkrátka jedno sedí k druhému a tak to má správně být.

Nyní ale přistupme k popisu samotné herní činnosti – ta je mimochodem velmi nápaditá. Ovládáte malé terénní vozítko, v němž si ale jízdy příliš neužijete. Spíše půjde o takové popojíždění po malých kouscích a unikání velkému množství nepřátel. Ti vypadají celkem zajímavě – jde o housenky či žížaly různých jasných barev, přičemž postupně s objevují nové a nové odstíny vždy s trochu unikátními schopnostmi. Tak třeba jako první se vám postaví červené. Ty jsou dosti pomalé, krátké a tak celkově, dá se říct, slabé. To ale neplatí pro modré a další barvy, jež jsou podstatně členitější a delší a hlavně vás pronásledují daleko vyšší rychlostí, což se podepíše na obtížnosti. Stdejně tak se ale vylepšují vaše zbraňové možnosti. Ty se objevují formou bonusů zejména na okraji arény a jsou časově omezené. Tedy alespoň v tom smyslu, že pokud je urychleně neseberete, přijdete o tuto možnost. Naštěstí se v jednu chvíli na obrazovce podobných kousků nachází hned několik a tak si můžete osvojit jak plasmovou zbraň, tak i raketomet či posbírat nějaké to dodatečné zdraví.

Co se budu přetvařovat, Debrysis byla po dlouhé době hra, která mě opravdu chytla. I když by někteří mohli oponovat, že zpracování nepatří ke špičkovým, hratelnost je naprosto božská a neustále graduje. Jediné, co jí lze snad jen vytknout je fakt, že začínat stále dokola jednu a tu samou hru byť v různých arénách může časem zevšednět.