Decontrologic - promyšlená loupež

První den v nové práci bývá zpravidla pěkně krušný. Ne všem tak ale musí připadat - existují totiž také lidé, kteří se o místo ucházeli se zcela jinými úmysly než je právě práce.

Když jsem před nedávnem hrála jednoduchou adventurní hříčku The Criminal, ještě jsem ani zdaleka netušila, že se mi v krátkém časovém úseku na hardisk dostane další adventura taktéž stvořená za pomocí Gamemakeru, opět poněkud odlišná a bohužel trpící i stejnými nedostatky, ovšem v daleko rozvinutějším stádiu.

A tak se ocitáme v příjemném leč vcelku netypickém světě složeném z několika málo barev, postav tvořených zelenými či červenými obrysy, což vše působí příjemným retro stylem. Ostatně právě netradiční grafické pojetí mě na Decontrologic zaujalo napoprvé.

Adventura pak není opět klasickou point&click jak bychom mohli být zvyklí. Ovládání probíhá výhradně přes klávesnici, přesněji za použití čtveřice kurzorových kláves, kde třemi ovládáte pohyb ve hře, šipka nahoru ve většině situací znamená interakci – vyjma chvíle, kdy budete ovládat robota. Tehdy vám poslouží písmenko Z, jímž zaktivujete střelbu.

Co se příběhu týče, zaujme hra hned od začátku. Žádné úvodní menu se zde totiž nekoná a hned po spuštění se účastníte jakéhosi podivného testu. Nepříjemné pak je, že v podstatě nevíte o jaký test se jedná a jak tedy odpovídat. Po několika otázkách jste odměněni jakýmsi číselným bodováním a následně propuštěni do hry samotné, kde se teprve na základě prozkoumání okolních prostorů dovídáte, že jste s největší pravděpodobností v nové práci první den a hned musíte řešit několik zásadních problémů, které mnohdy ani s vaší prácí nesouvisí. I po této stránce pak je Decontrologic lehce odlišný, ani zdaleka si totiž nezákládá na rozhovorech, těch je spíše minimum a těch několik málo NPC co potkáte odpovídají věcně, ovšem v naprosto krátkých větách.

To ovšem vyplývá také z hlavního nedostatku hříčky, jíž je celková délka. Jako v případě The Criminal se nejedná o hru na dlouhá odpoledně, ba co více, Decontrologic vám nevydrží dost možná ani déle než deset minut, což je opravdu ubohé. Hold vcelku nekonvenční pojetí si vyžádalo dosti krvavou daň – i přes to ale hříčka alespoň za těch několik málo minut hraní stojí.

PS: Pokud by se vám snad podařilo se v některé ze scén zaseknout (což snad ani není možné) prostudujte návod.