Textovku z devadesáti devíti procent tvoří příběh, na němž si proto vývojáři musí dát opravdu záležet a tato podmínka je v případě dědice splněna na 100 procent. Autor přichází s příběhem Davida, odvážného chlapce, jež se pohybuje ve fantasy laděném světě, zachraňuje sličné dívky, bojuje s nepřáteli, získává zkušenosti a postupuje dál a dál. Rozepisovat příběh by bylo zcela zbytečné, po spuštění je vám v mnohokrát lepší verzi vypověděn v několika prvních odstavcích a nutno podotknout, že kvalita textu je na výtečné úrovni. Hra netrpí přílišnými gramatickými chybami, je přehledně členěná a slohově velice dobře napsaná, což samo o sobě působí velmi dobře. Možná škoda jen trochu menšího počtu obrázků, které jsou navíc v bídné kvalitě – ale o to v textovkách přeci nejde. Několik málo slov je třeba prohodit i k nelinearitě hry. V průběhu hraní vás téměř v každé chvíli čekají dvě možnosti volby minimálně, přičemž zvolením té špatné se automaticky nedostáváte do pomyslného herního hrobu. Prostě jen pokračujete dále, ale poněkud odlišnou cestou. Ne vždy je sice druhá větev lepší a leckdy může opravdu znamenat smrt – není to ale pravidlem.
Co se mi na Dědicovi opravdu líbilo, byly RPG prvky hlavního hrdiny. Ten má vylepšitelný počet hitpointů, manu, sílu útoku a velké možnosti co se nákupu nových zbraní týče. Nechybí ani magie s několika základními kouzly, které si můžete osvojit. V průběhu soubojů probíhajících na tahy máte několik možností, mezi nimiž nechybí normální útok, kouzlo, použití předmětu (např. léčivý lektvar) a mnoho dalšího. S projektem si autor zkrátka neskutečně pohrál a to co se k nám v plné verzi dostalo nelze jinak než chválit, chválit a opět chválit. Možná se proto podivujete nad hodnocením pouhých 8/10. Svou daň si hold vybrala grafická neatraktivnost prostředí, která nemusí být pro mnohé, především mladší hráče, až tak přitažlivá – a zahodit takto lákavou herní nabídku se opravdu rovná hotovému šílenství.