Deep Space Intruders je trojrozměrná vesmírná střílečka a první věc, která mne při jejím hraní potěšila, byl způsob, se kterým autoři vytvořili prostředí. Vesmír, v němž se pohybuje vaše raketka, je napůl trojrozměrný - nemůžete v něm sice objekty podlétávat, anebo se vrhat střemhlav dolů, ale i přesto jsou modely trojrozměrné. Pohled na prostor je z third-person pohledu (tzn. za raketou). Je to však řešení lepší než například u nedávného HalfLightu? Ano i ne. Na pohled ne, prakticky ano. Vizuální stránečka Deep Space Intruders je roztomile jednoduchá, modýlky se skládají z několika málo trojúhleníčků a celkově to působí spíše směšně než přátelsky. Ale když překousnete nevábivost grafického vzhledu hry, zjistíte, že se skvěle hraje. Ovládání je zvládnuto na úrovni - raketa se na váš povel přesune více doleva či doprava, levé tlačítko myši vystřelí jeden laserový paprsek. Toť vše. Příjemné je, že ani v "prostorovém" pojetí hry neztratíte přehled nad situací.
Cílem hry je nasbírat co největší počet bodů. Ty se vám přičítají za každý sestřelený nepřátelský objekt (což jsou v tomto případě asteroidy, stíhačky, kontejnery, stanice s elektrickým proudem a mateřské lodi), ale rovněž také odečítají za každý vydaný laserový paprsek. Nápad je to skvělý, protože tím pádem se již nikdo nemůže vymlouvat, že hra se dá dohrát držením tlačítka pro střelbu. To ostatně jenom podtrhává další fakt - naráz, respektive velice rychle za sebou, můžete vystřelit jenom tři laserové paprsky. Poté se nějakou tu vteřinu laser nabíjí. Tímto autoři lehce utnuli tipec všem, kteří by se snažili Deep Space Intruders dohrát "hrubou silou". A těm, kteří pečlivě míří a střílí jen když jsou si jisti, žádná z těchto skutečností vadit s největší pravděpodobností nebude.První minutu hry se střetáváte jenom s asteroidy - černými skalami střední velikosti - které je nutno sestřelovat, anebo se jim obezřetně vyhýbat. Většinou se vyskytují v houfech, takže se vyplatí z dálky vyslat třeba tři střely, nastavit raketu do vhodné pozice a zbytek proletět. Střílba z bezprostřední blízkosti totiž nikdy nenese záruku, že se trefíte. V případě kolize s jakýmkoliv objektem platí pravidlo, že oba explodují. Hráč a jeho raketa mají, na rozdíl od protivníků, kteří, kupříkladu v případě stíhačky, explodují po prvním zásahu, tři životy. Po vyčerpání všech tří následuje zápis skóre do tabulky.
Nyní k umělé inteligenci, respektive k tomu, co se za ní vydává. Stíhačky nalétají předem zvoleným směrem, ale většinou si stejně při tom hojném počtu nezapamatujete, která kam letí a kdy se objeví, takže je to víceméně jedno. Naopak mě příjemně překvapilo, že jejich piloti po vás střílí obezřetně - nevydají salvu tří laserových paprsků jedním směrem - pěkně odhadnou, kudy se vydáte a vystřelí. Při prvních pokusech se jim pravděpodobně budete snažit vyhnout zbrklým přelétáváním zleva doprava, ale tudy cesta nevede, nakonec se dá vše vyřešit relativně v klidu.Když shrnu dojmy z Deep Space Intruders, můžu s radostí konstatovat, že tu máme výborně hratelnou arkádovou střílečku, s několika slušnými nápady a dobrým provedením. Jejím stáhnutím určitě neprohloupíte (a to platí i pro modemáře) a většinu z vás hra určitě pobaví. I když jí podobných je celá hromada, těch pár dobrých nápadů Deep Space Intruders zaručuje mé osobní nadprůměrné hodnocení; a věřím, že vaše také.
A nezapomeňte si prohlédnout titulky :).
