Temná atmosféra, záhrobní hudba, podivná monstra, která nejdou po prvních třech ranách k zemi... Že by to byl Dark Souls? Nikoliv, to se jen autoři Demon Peak nejspíš nechali v této sérii inspirovat. Jde sice jen o 2D hru, ale zato s velice pohledným retro zpracováním, vylepšováním schopností postavy a především podobně obtížnými souboji.
Jde vlastně o takovou kombinaci mezi Dark Souls a Castlevanií. Z prvního si hra bere především dvě věci, podivná temná monstra a obtížné souboje. Z druhého pak podobné ovládání, design úrovní a atmosféru. Kombinace je to ale vydařená, jen co je pravda.
Hlavní hrdina má hned ze začátku dva útoky. Jeden rychlý, ale dost slabý. Druhý pak silný, ale takový, který se chvíli nabíjí. Když ovšem řeknu „silný“, myslím to pouze relativně. I kolem základních monster budete muset skákat jak pominutí a silným úderem je mlátit desetkrát zezadu, než je konečně odešlete, kam patří.
Kromě toho se můžete krýt (kryt vám ale můžou cizí útoky prolomit), klouzat po zemi i ve vzduchu. U oltářů, které musíte aktivovat tím, že kolem nich všechno vybijete, se naučíte další finesy. Třeba obratný útok ze vzduchu, který vám dovolí rozbíjet některé překážky.
Není zase pravda, že by vás nepřátelé zabili hned na první nebo druhou ránu, ale umírat budete. U zvláštní jeskyně s kočičím monstrem uvnitř se můžete vyspat, čímž se doléčíte a hru uložíte. Bude to potřeba, protože souboj s bossem je tisíckrát horší než s řadovým otravou. Už jen proto, že jej není možné přeskočit.
Demon Peak se hraje skvěle, ale chce to tréning, než se naučíte důležitá komba a nebudete si uzlovat prsty při snaze vyskočit a v otočce provést nějaký útok. Jak už to ale u těchto her bývá, moc tréningu si kvůli herní délce neužijete. Demon Peak se rozsvítil na Steam Greenlightu, a tak další verze bude již nejspíš placená. Ta současná vám (pokud jste sakra nějak šikovní) vydrží tak půl hodinky.