Pokud někdo jde do vývoje hry přímo s tím, že by rád vytvořil něco zajímavého a šíleného, ani z toho žádná tuctová záležitost vzniknout nemůže (maximálně pokud by se od záměru opravdu hodně odklonil). A tak z Descent vznikla hra, která někomu vonět bude, jinému zase vůbec a nebude o ní chtít ani slyšet.
Ono vám tak docela nemohu prozradit, o co v projektu jde, jinak byste byli připraveni o polovinu překvapení, které vás při hraní čeká. Důležité je, že se vám pod palec dostává malá modrá potvůrka, která to teda zrovna moc jednoduché nemá. Ocitá se v labyrintu, který jak se zdá nemá konce, nemá systém ani žádnou další myšlenku. Alespoň tak to n
a první pohled vypadá. Pokud ale u projektu vydržíte, sami poznáte, že má přeci jen co nabídnout.
Základem je tedy labyrint, vesměs hnědé barvy. To evokuje atmosféru, jako byste byli zakopáni hluboko pod zemí a ve výsledku vlastně nemáte ani kam utéct a prostě se vydáváte vykreslenou cestičkou. Ač to vypadá, že vám projekt třeba dává něco na výběr, není tomu tak a stejně vás ve výsledku dovede na jedno a to samé místo. To ale nějakou dobu trvá a tak to nesmíte v polovině vzdát, i když to k tomu svádí. Důležité také je, že vaši celou cestu komentuje jakýsi zákeřný duch (nebo možn
á moudrý rádce?). Jeho připomínky jsou spíše negativní, uštěpačné a vlastně ve většině případů vás varují a nebo vám rovnou předpovídají smrt. Tohoto chlapíka prostě rádi mít nebudete a to se bude objevovat opravdu často. Většinou se ale nevyplatí na jeho rady nějak zvlášť dávat a prostě si jít svojí cestou. Postupně už ani nebudete zastavovat, abyste si jeho bláboly přečetli. Tak trochu se začne opakovat.
No a poté co dosáhnete prvního „cíle“ začne druhá, daleko zajímavější část i když je pěkně nervově náročná a dokážu si jednoduše představit, že při ní leckdo ztratí hlavu. To se ale nesmíte nechat. A pokud se tak přeci jen stane, pak patří asi mezi tu polovinu lidí, kterým projekt podobného ražení prostě nesedne. Na druhou stranu je zajímavě vymyšlený, což se musí nechat...
