Mé přání po kvalitní logické hře bylo konečně vyslyšeno. Zajímavou DOSovskou hříčku Diamond Fighter IV na naše monitory přináší německý vývojářský tým. V roli kasanovy Joa se bude prodírat desítkami levelů, v nichž vás budou ohrožovat zákeřní zelení mimozemšťani vypadající jako zelené chobotnice, hluboké a temné propasti a zelené kyselinové močály. Těmto nástrahám byste samozřejmě nemohli čelit jen tak, s holýma rukama, a tak vám autoři posílají na pomoc slušný arzenál - plamenomet, který efektní řetězovou reakcí sežehne všechny ufonské obludy v dosahu, laserovou pušku, která dokáže vymýtit všechno živé, co se octne v jedné přímce se směrem výstřelu, či fotonové dělo, jehož spotřeba je sice neuvěřitelná, ale zato spolehlivě ničí vše, co mu přijde do cesty (a využít se dá také ke stavění cest skrz močál), a modrou třešničku, jejíž chuť se rozhodně nepodobá dobrému ovoci, ale spíše plastické trhavině.
Kromě zbraní narazíte při plnění misí také na balíky peněz (jejichž účinek je snad každému jasný), zmíněné mimozemské obludy (pakliže je zprovodíte z tohoto světa, připisuje se vám 50 bodů), vstupní karty tří barev (z nichž karta jedné barvy dokáže otevřít pouze dveře barvy totožné), hodiny (zelené vám 20 sekund přidávají, červené dělají totéž, ale naopak), teleport (který vás bleskurychle dopraví na místo označené červeným kruhem) a nakonec Raumschiff (český překlad bohužel znají pouze německou řečí mluvící čtenáři; člověk ani nemusí umět německy, stačí, když je pravidelným divákem Star Treku a hned je mu jasné, že je to kosmická loď - by editor), do níž symbolicky vstoupíte po splnění mise. Cíl mise je vždy stejný (a upozorňuji, že nenarážím na jednotvárnost levelů), vysbírat všechny diamanty, které se vám na obrazovce v každém levelu objeví.
Úrovně hry ovšem nebudete řešit, jak tomu bývá v logických hrách tohoto typu zvykem, lineárně, tedy jednu po druhé, ale v absolutně libovolném pořadí. Při startu hry se vám totiž objeví mapa našich milých Spojených států amerických, kde se z čistajasna objevili oni zmínění zlí ufoni. Mapa je rozdělena na několik desítek států, z nichž je USA složeno (vše striktně odpovídá skutečnosti), přičemž počet států odpovídá počtu úrovní neboli zapeklitých logických problémů.
Přestože je váš cíl v každé misi stejný, svým řešením se samozřejmě liší. Ty nejlehčí spočívají v pouhém vysbírání všech diamantů za takříkajíc neomezeného časového limitu, jiné už jsou těžší a jejich správné vyřešení vyžaduje nejen zapojení šedé kůry mozkové, ale také šikovných a hbitých prstíků. Jakkoliv mohou vypadat všechny levely Diamond Fightera na první pohled velice jednoduše, po pár minutách hraní je vám jasné, že některé úrovně nedokončíte jen tak, bez strategického rozmýšlení všech kroků.
Hra si do zvláštního souboru ukládá informace o "vyčištěných" územích, takže se nemusíte bát, že byste museli všechny ty těžké levely plnit znova. Bohužel nevím, co se stane poté, co zbavíte ufonu celé území Spojených států, protože mi v době psaní této recenze chyběla k dokončení hry ještě asi polovina všech zemí. Částečně hru ovšem postihla "nemoc" DOSových freewarovek. Veškerý programový kód je totiž natlačen do několika málo hlavních datových souborů a veškerá grafika Diamond Fightera je v MNOHA malých souborech, přičemž každý má minimálně 1 kB, takže zabírají opravdu VELKÝ prostor. Naštěstí se i přesto tvůrcům podařilo stlačit velikost instalace hry do 1 MB.
Technické zpracování DF (teď myslím především jeho grafickou část) odpovídá tomu, co byste od jednomegové DOSové hry mohli čekat. Nejsou v něm navíc obsažena žádná variabilní prostředí, takže počet grafických prvků hry nedostahuje takového počtu, aby se nedaly do onoho 1 MB vměstnat. Pokud vám tedy na Plných hrách dlouho chyběla nějaká kvalitní logická freewarovka, vězte, že právě Diamond Fighter by to mohl napravit.
