Doporučujeme

Digikill - odstřelte je všechny

  • 11
Taky už vám lezou na nervy všechny ty připitomělé japonské seriály typu Pokémon či Digimon? V tom případě neváhejte a pojďte těm zmutovaným plyšovým prasatům nakopak zadky (tedy spíše - prostřílet hlavy). Budete to mít navíc o to jednodušší, že tyhle mršky se ani trochu nebrání.

Digikill

Platforma: Freeware
Výrobce: Benjamin Schulte

Stáhnout
Digikill

Pravděpodobně se mezi vámi nenajde člověk, který by ještě nezaslechl magické slůvko Digimon charakterizujícící japonské příbuzné Pokemonů, stejně retardované a o odstřel si koledující jako jejich famózně úspěšný předchůdce. Tento rozhodně "duchaplný" animovaný nesmysl si vzalo na mušku pár německých chlapíků, aby zinscenovali situaci, kdy tyhle potvůrky touží po ovládnutí světa a vy jich musíte prostě a jednoduše postřílet tolik, kolik jen dokážete. Přidali navíc zvláštní systém bodování a naopak odbodování (rozuměj - ubývání bodů z aktuálního stavu konta) a značně násilný nádech, zkombinovali je s klasickou ideou freewarových vyvražďovaček a získali tak poměrně zajímavé dílko, které překvapí nejen zaryté odpůrce zmíněného dětského seriálu.

Létající či jinak se pohybující digimoní obludy se do obrazu dostávají na posouvajícím se pásu z leva do prava a stejným způsobem jej i opouštějí. Doba, po kterou jsou vám snadným cílem a téměř nepohyblivým terčem, variuje na základě rychlosti hry, kterou pro změnu můžete ovlivnit několika letmými tahy myšítkem v opravdu "nabitém" menu Options (upřímně řečeno obsahuje pouze tuto položku a žádnou jinou :-). Na zvolené obtížnosti (tedy rychlosti pohybu živých terčů) záleží i bodové ohodnocení, jímž hra ocení vaše krátkodobé snažení. Pokud hru zpomalíte na rychlost blízkou nule, Digikill vám sice za každou zabitou potvůrku vyplatí celý jeden bodík, ale stejný obnos zase strhne za každou mršku, která vašim hbitým rukám uklouzne a neslyšně propluje až za hranice vašeho teritoria. Naopak pro ty, kteří se nebojí riskovat, připravili tvůrci opravdovou delikatesu. Za každou v krvi se topící potvůrku totiž při zvolení nejvyšší možné rychlosti dostáváte víc jak stovku bodů - opět ale platí, že čím více bodů hra rozdává, tím víc si zase bere zpátky.

Digikill

Jak už jsem naznačil v úvodu, Digikill je chvílemi dost morbidní a netíží ho ani takové nechuťárny, jako japonští plyšoví andělíčci (opravdu nemám chuť pátrat po tom, jak se tahle opeřená prasata v originále titulují) poletující s odstřelenými oušky, jejichž výdrž je doslova záviděníhodná. Naštěstí i tyhle poletuchy lze odstavit z provozu jedinou střelou mezi oči. V násilí a nechutnostech si hra libuje i jinde - například milé mutace kočiček jednoduše přesně mířeným výstřelem připravuje o hlavu a podobně. Holt nic pro slabé nátury. Ale což - důchodci stejně tyhle freewarovky nehrají a nás ostatní, po zkušenostech ze Soldier of Fortune a podobných masových stříleček, asi jen tak nějaká zakrvavená kočka nepřekvapí. I když si té krve užijete opravdu dosytosti.

Digikill kupodivu krom klasického vyvražďování animovaných postaviček tlačí na pilu i co do žebříčku nejúspěšnějších hráčů. Jeho zdolávání je ale věcí velice snadnou, protože když začínáte, není (jak byste zákonitě očekávali) vyplněn postupně stoupajícími hodnotami, nýbrž samými nulami. Faktem je, že těžko něco takového můžeme mít tvůrcům za zlé, protože s přednastaveným top tenem se setkáte jen ve velmi malém množství současných freewarovek.

Za ušiska by autor zasloužil vytahat ve vztahu ke své znalosti angličtiny. Pokud jde o způsob, jakým formuluje některé věty, je opravdu zarážející, že se někdo takový odvážil hru dokonce přeložit. Díky bohu, že se ve hře nevyskytuje mnoho textů, takže není nutné autorovy pomíchané myšlenky následně ještě půl hodiny skládat v hlavě. Ve spojení s ne zrovna dokonale vyváženou hratelností by podobný "hyperbug" totiž Digikill definitivně odsunul do hlubin zapomnění.

 

  • Vybrali jsme pro Vás